Rodila jsem z pohodlí domova, říká Jana Bartlová

Přibývá žen, které se rozhodnou rodit své dítě doma. Od jejich rozhodnutí je neodradí negativní názory okolí ani odborníků. Většina lékařů totiž porody doma neschvaluje. Budoucí rodičky musí mnohdy obtížně shánět porodní asistentku, případně dulu. Po porodu samy žádají o vydání rodného listu dítěte a hledají pediatra. Proč přesto vše volí porod doma? Článek přibližuje zkušenost jedné z nich.

Brno – Jana Bartlová věděla, že své druhé dítě v porodnici rozhodně na svět nepřivede. Přestože většina odborné i laické veřejnosti porody doma neschvaluje, rozhodla se prosadit svou. Tento článek nezobecňuje ani nijak nezlehčuje problematiku domácích porodů. Jedná se o velmi kontroverzní téma, kde je potřeba vyslechnout obě strany. V tomto článku tedy pouze přibližujeme zkušenost jedné z těch, jež tuto alternativu zvolila. 

Proč jste se rozhodla rodit doma?

Můj první porod skončil císařským řezem a v podstatě celých deset dní, než jsme se dostaly s dítětem domů, jsme téměř nebyly spolu. Nechtěli mi jej dát, protože mělo malou porodní váhu a kvůli přeplněnému poporodním oddělení jsem dokonce nějakou dobu ležela úplně v jiné části nemocnice. Daleko od dítěte. Následky této separace jsme řešili téměř rok. Největší problém byl s kojením, protože se neuměl přisát. Všichni jsme to snášeli těžce a manžel řekl, že neví, zda je schopen tento proces ještě jednou absolvovat.

Takže jste se na porodu doma shodli?

Sdělovala jsem své rozhodnutí manželovi opatrně. Bála jsem se jeho reakce. Mám kolem sebe páry, kdy se žena rozhodla rodit doma a její muž jí řekl, že pokud se něco stane, zažaluje ji. To pro mě není známkou zdravého vztahu. Chtěla jsem toto rozhodnutí udělat společně.

Kdyby byl manžel proti, změnila byste názor?

Ne. Má právo říct, co si o tom myslí. Jeho názor je jeden z nejdůležitějších. Rovněž má v případě neshody devět měsíců na to, aby ženu přesvědčil o svém stanovisku. Přesto vše se jedná o tělo ženy a ta má poslední slovo.

Váš muž byl u porodu. Neobávala jste se, že by vás poté mohl vnímat jinak?

Zvažovala jsem, zda jej u porodu chci, nebude-li mě rušit. Nakonec jsem se rozhodla, že bych jej tam ráda měla. Víte, žena také nemá na výběr, zda u porodu bude, zda jej přežije a jaké z toho bude mít následky. Může mít rovněž psychické, nebo dokonce fyzické poporodní problémy. Pak se opět dostává do role manželky. Manžel se mnou souhlasil.

U porodu byl nejen muž, ale i syn. Nebála jste se, že jej to může poznamenat?

Vůbec ne. Horší by podle mě bylo nechat ho tři dny u babičky a pak se vrátit se sourozencem, kolem kterého se točí svět. Jediné, čeho jsem se obávala, bylo, že budu křičet nebo jej odhánět. Z toho důvodu jsem u porodu neměla pouze porodní asistentku, ale také dulu, jež o syna pečovala. Občas za mnou přišel, a když zjistil, že si s ním nebudu hrát s vláčky, bez zájmu odešel.

Po císařském řezu se rodit doma nedoporučuje. Neupřednostnila jste pohodlí před zdravím dítěte?

Naopak, upřednostnila jsem zdraví dítěte a rodila jsem doma v klidu a bez rušení. V porodnici mi nemohli zaručit, že nevyvolají umělý porod. Studia ukazují, že po podání oxytocinu, který umělý porod vyvolává, je riziko protržení jizvy větší. Navíc moje porodní asistentka s porody po císařském řezu měla zkušenosti.

Co byste dělala, kdybyste i tentokrát potřebovala rodit císařským řezem?

První dítě mělo krátkou pupeční šňůru, proto se nemohlo narodit přirozeným způsobem. Otevírala jsem se, ale ono nesestupovalo dál do porodních cest. Toho by si všimla i porodní asistentka a jely bychom včas do porodnice, kde by operativní zákrok provedli. Obecně není moc věcí, které se mohou stát, aby byl nutný převoz. 

Informovala jste se o možných rizicích?

Rozhodně. Nejhorší scénář je právě to, když praskne jizva po císařském řezu. Jinak porodní asistentka dle reakcí těla pozná, kdy porod neprobíhá normálně.

Jak dlouho by trvala cesta do nemocnice?

Třicet pět minut. Avšak pokud je něco v nepořádku, porodní asistenta to pozná, poskytne první pomoc a zavolá záchranku. U nás ve městě je její výjezd, takže do pěti minut je u nás a do pětatřiceti jsme v nemocnici. To je podle mě luxus, který mnohé ženy v některých státech nemají. 

Co kdyby se něco přihodilo? Vina by pravděpodobně padla na vás...

Nejdříve je nutné si to srovnat sama v sobě a poté s partnerem. Buď věříte sama sobě, nebo někomu jinému, v tomto případě zdravotníkovi. Bylo by pro mě horší, kdybych svěřila důvěru někomu jinému a špatně to dopadlo. Nenávidět celý život někoho jiného? Rodíte-li v porodnici, tohle v sobě řešit nemusíte. Myslím si však, že byste si tuto otázku klást měli.

O své zdraví jste se nebála?

Důvěřovala jsem si a rovněž jsem věřila, že příroda to dobře nastavila. Svazuje-li vás strach,  neroďte doma! Dlouhou jsem nad tím přemýšlela a reálně vyhodnocovala rizika. Nepřečetla jsem si nějaký propagační článek, na jehož základě bych se rozhodla rodit doma pod smrčkem jako přírodní žena.

Přesto jste po porodu neoddělila dítě od placenty. Proč?

Důvodem nebylo, že bychom chtěli uzavřít jeho auru nebo něco podobně esoterického. Jen se domníváme, že to tak zařídila příroda. Matka se od placenty oddělí brzy, ale dítě ne a já neviděla důvod jej násilně oddělovat. Napojeného na placentu jsme jej nechali den. Zabalili jsme ji do plenky, vypadala jako malý uzlíček, který ležel vedle něj a usychal.

Za jakých podmínek byste rodila v porodnici?

Přiznám se, že mně vadí i samotný převoz do porodnice. Je velmi stresující. Dále je pro mě nemyslitelná představa, že by mě měl po příjezdu osahávat a prohlížet cizí muž. Chtěla bych u porodu pouze svoji porodní asistentku. Nesnesla bych, že by nade mnou někdo stál pomalu s hodinkami a stresoval mě.

Je hlavním důvodem stres?

Nejen. Když jsem rodila ve vaně, mohla jsem se pohybovat. Vylézt z vany, ale také se později jen různě natáčet dle pohybů potomka. Neporodila bych tak snadno na zádech. Nesnesla bych, aby mi po porodu někdo odnesl dítě. Potřebovala bych bodyguarda – právníka, který by hlídal má práva. Manžel, ovlivněn emocemi, by to nedokázal. Chápete, že tohle by mi v žádné porodnici nemohli splnit.

Foto: Monika Kadlecová
Článek psán pro munimedia.cz
Článek čtěte také na. munimedia.cz

Diskusní téma: Rodila jsem z pohodlí domova, říká Jana Bartlová

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek