Samozřejmě Frankova snaha dostat se přes zamčené dveře se projevila, jako naprosto marná a než Frank stihl vymyslet něco jiného, pevně jej něco přitisklo na zamčené dveře.
"Tak ty sis rozhodl hrát na zlobivého chlapečka..." Šeptal mu Gerard do ucha. Frankem lomcoval vztek a bezmoc, pokusil se jej zezadu nakopnout, ale jeho nohy byli v železném sevření. A co víc, cítil, jak se Gerardova pravá ruka dotýká zipu jeho kalhot…
"Co chceš dělat…"
"Vzít si tě… celého..." než se Frank nadál měl rozepnutý pásek, kalhoty a Gerardova ruka mu zajížděla do kalhot. "Bože…" Stáhl mu kalhoty přes boky a nechal je klesnout dolů. Vyhrnul mu mikinu a donutil jej zvednout ruce nad hlavu, když mu ji přitahoval přes hlavu, zakousl se mu do krku a jemně zoubky drtil jeho hebounkou kůžičku. Avšak když Frank ucítil tlak Gerardova přirození dmoucího se přes látku džínů a otírající se o jeho téměř nechráněný zadeček, vzpamatoval se a rychle se vykroutil z jeho sevření. Couval opět k posteli a rozhlížel se po pokoji, marně hledajíc záchranu.
"Gerarde, já tohle nechci!"
"Nech mě se přesvědčit." Přišel až k němu, strčil do něj a Frank se opět ocitl v posteli. Gerard si na něj obkročmo sedl a nahnul se nad něj. "Ani nevíš, jak dlouho jsem toužil, takhle tě tady mít. Nahého…" s tím uchopil lem Frankova spodního prádla a jemně jej stáhl o něco níž, potěšeně sledoval, jak se na světlo světa dostala Frankov chlouba, "vzrušeného…" něžně jej polaskal dlaní na přirození… "svíjející ho se rozkoší." Frank na něj překvapeně zíral a hltal každé jeho slova. Netušil co se to s ním děje, ale nikdy nic takového necítil a toužil poznat nepoznané, avšak zároveň se toho bál. Strachu v jeho očích si všiml i Gerard.
"Frankie, prosím dovol mi to, věř mi, že bych si tě opravdu nikdy nevzal násilím, ale nedokážu se tě ani vzdát. Chci tě, tak hrozně moc tě chci. Už od první chvíli, kdy jsem tě viděl, jsem snil o tomto okamžiku."
"Gee, ale stále je to spousta věcí, co nám stojí v cestě…"
"Vím, ona, ale dovol mi prosím, vyhnat tvé myšlenka na ní, slibuju, že si na ní už ani nevzpomeneš, chci se s tebou milovat Franku…chci ti dát pocítit tu rozkoš, jakou ona nikdy nebude schopna, chci být tvou součástí…chci tě uspokojit…" Po těchto slovech se sesunul o něco níž a jemně přejel jazykem po Frankově penisu.
Ten si jen částečně uvědomoval, co se to s ním děje, ale přesto i ta malá část působila nutkavou touhu, aby si spustil ruce do klína a zakryl tak své vzrušení. Jeho "nenápadné" snažení však Gerardovi nemohlo uniknout. Jemně uchopil jeho ruce do těch svých a položil je vedle Frankova těla. Jen co se však opět vrátily Gepardovi ruce k své předešlé činnosti, láskaní jeho penisu, ty Frankovy se opět instinktivně ocitly ve jeho klíně.
"Frankie, co se děje?"
"Já… Gee, je tu příliš světla… já…"
"Frankie, snad se nestydíš?" Když však se nedočkal odpovědi na svou otázku, něžně Franka pohladil po jeho červenající se tváři. "Co se děje, Frankie? Ty se přece nemáš proč stydět, hmm?" Donutil jej dívat se mu do oči, ten se však pokoušel očnímu kontaktu vyhnout.
"Já… nejsem tak … jako ty … jde o to, že ty jsi…já..." Gerard tušil, že se od Franka nejspíš nějaké kloudné odpovědi nedočká.
"Frankie, jsi nádherný nemusíš se stydět." Ale podle neměnícího se Frankova výrazu poznal, že jeho slova se mihla účinkem. "Frankie, chtěl jsem abys na ní dnes zapomněl, ale musím to vědět. Stydíš se takto vždy? Myslím tím, stydíš se tak i s Jamiou?" Když se namísto odpovědi, dočkal nesouhlasného zakývání hlavou, na jeho tváři se rozlil spokojený úsměv.
"Mám nápad." Jemně se vpil do jeho úst. "Pojď se mnou." Jemně jej chytl za ruku.
"Cože kam?" Namísto odpovědi jej Gerard dotáhl až těsně ke skříni. Frank na něj nechápavě zíral. Ten mezi tím otevřel dveře skříně dokořán a před Frankem se ocitlo obrovské zrcadlo zdobící ony dveře. Nechápavě otočil na svého společníka, ten však kývl hlavou směrem ke skříni. Když tedy uposlechl jeho přání a jeho pohled spočinul na svém nahém těle za kterým se nacházel Gerard, bradou se opírající o jeho rameno, tisknoucí se na jeho tělo a něžně dlaněmi něžně masírujíc jeho boky, opět se začal červenat.
"Né Franku, dívej se!" přikázal mu. "Chci aby ses díval, chci abys viděl to, co vidím já. Chci abys viděl, jak jsi nádherný, když si rozkoší skousáváš rty a tiskneš se k mé ruce,…" mezi těmito slovy se jeho ruka opět sesunula na jeho úd a začal jej něžně laskat, "ne nezavírej oči, dívej se! Chci aby ses dnes udělal s pohledem na sebe samého. Nikdy by mě nenapadlo, že někdo jako ty, se může stydět, když já bych již od prvního dne co jsem tě spatřil, hořel touhou tě přesně takto vidět. Ani nevíš, kolik úsilí mě stálo, abych si tě nevzal již tehdy v tělocvičně."
"Proč jsi …bože…proč jsi to vlastně…už tehd…áááách." Jak měl ze sebe vyplodit kloudnou větu, když jej ten nejúžasnější muž přiváděl na pokraj šílenství?
"Proč jsem si tě již tehdy nevzal? Nechtěl jsem to takto, ne mezi přestávkou někde na žiněnkách. Nechtěl jsem, abys takto prožil své poprvé, své poprvé s mužem. Chci, aby to pro tebe bylo něco vyjímečného, Franku." Něžně skousl hebounkou kůžičku, chránící jeho krční tepnu.
"Nezavírej oči. Dívej se. Jsi nádherný…" Druhou rukou stále objímal jeho tělo, ale zarve jí něžně hnětl bradavku, naklonil se a políbil jej na klíční kost. Tempo jeho dlaně stále narůstalo, Frank nikdy nic tak silného nepocítil. Měl pocit, že tohle nemůže jeho mysl unést a stejně jako toužil po slastném vyvrcholení, tak toužil uniknout a nabrat zpět ztracenou kontrolu. Avšak jeho snaha uniknout Gerardově ruce měla za příčinu pouze to, že se Frankovo obnažené tělo tisklo na značně se rýsující bouli v Gerardových kalhotách. Nebylo úniku a Frank někde v hloubi duše za to děkoval bohu. Avšak tempo Gerardovy ruky se najednou zpomalilo.
"Bože Geee, bože nééééé, prosííííím nepřestávej…."
"Neboj se Franku nepřestanu, ale podívej se na sebe… Chci aby ses viděl…"
Téměř zoufalý Frank uposlechl jeho příkazu. Viděl svůj obraz v zrcadle, jak s rozkoší zčervenalými tvářemi, ústy dokořán, roztřeseným tělem se tiskne na Gerardovo tělo a hledá v něm oporu v jeho dlani útěchu.
"Jsi nádherný…nikdy si nesmíš myslet nic jiného." Po těchto slovech jeho laskání nabralo na intenzitě. "Zavři oči, lásko. Zavři, zavři…" Netrvalo to ani minutu a Frank se celý prohnul a nebýt Gerardova nyní pevného stisku, sesunul by se k zemi.
"Gee….bože…" Ten stále zpracovával jeho úd, až do té doby co se naprosto vysílený Frank sesunul do jeho náruče.