Part fifteen

15.

Když se další den ráno Matt probudil, proklínal Raye stejně jako Gerarda. Bolelo jej celé tělo a cítil se jako v horečce. Kupodivu ale byl schopen vstát s postele, a když jej o několik minut později přišel vyzvednout Josh, dokonce již byl připravený. Udivilo ho, že má stále dost energie na to vstát a jít na cvičiště. Když večer ulehal, byl si jistý, že následujících několik dní nevstane z postele kvůli svalové horečce. 

“Vypadáš dobře, na to jak jsme tě včera zřídili,” konverzoval vesele Josh a zaujatě si jej prohlížel. 

“Já vím, čekal jsem, že nebudu schopen vstát z postele. Sice mě bolí každý pohyb, ale stojím,” souhlasně pokyvoval Matt, když spolu snídali u stolu. 

“Skoro bych až řekl, že jsi dostal trochu krve,” prohlásil vesele. Když však viděl, jak se mladík začal dusit snídaní, s obavou na něj pohlédl. “Jsi v pořádku?” zeptal se jej. 

“Já, ehm, ano.” Stále ještě jej to mírně v krku dráždilo jídlo, a tak si odkašlal. “Jak to myslíš?”

“Gerard ti o tom nic neříkal?” zeptal se pochybovačně. V tom však za zády uslyšeli něčí hlas.

“Joshi, běž na cvičiště, dnes si Matta přebírám já,” pokýval jeho směrem a pobídl mladíka k tomu, aby ukončil svoji snídani. “Vyrušil jsem tě brzy? Najedl ses dostatečně? Musíš teď víc jíst, abys nabral sílu, tvoje tělo teď prochází velkou proměnou. Ale pamatuj, že pořádné jídlo je lepší až po prvním tréninku. Nejeden z mých studentů, kteří pozvraceli cvičiště by ti o tom mohli vyprávět své.” Doprovázel jej směrem ke cvičišti. 

Matt byl zmatený z jeho chování. 

“Víš, Matte, teď jsem tvůj trenér, nic víc, nic míň,” připoměl mu jejich rozmluvu. A on souhlasně pokýval, přestože nechápal, jak je schopný takto od sebe oddělit tyto dvě já.

“Dobře, než začne dnešní trénink, potřebuji ti ještě pár věcí vysvětlit. Takže teď se jen proběhneš a dáš si menší rozcvičku s jedním z mých hochů a pak se ke mně přidáš, ano? Je nutné, aby ses po včerejšku zahřál, jinak by ti svaly opět začaly tuhnout.”

Matt si nebyl jistý, zda zvládne byť deset procent toho, co jej dnes čekalo, ale rozhodl se, že mu nebude oponovat a riskovat, že tak ohrozí aktuální příměří. Prostě až odpadne, tak odpane, nic jiného mu nezbývá. 

 

Když se o necelou půlhodinu opět připojil ke svému trenérovi, byl celý rudý, zpocený a sotva popadal dech. Raději si nepřipouštěl vůbec skutečnost, že dnes jeho partnerem pro rozcvičku byl sotva chlapec v pubertě. Styděl se za svoji neschopnost. Ve světě, kde je síla na prvním místě, neměl co dělat. Nyní se v něm octl a nikdo mu nedovolil jako dřív zmizet z něj někam do ústraní. 

“Pojď, něco ti ukážu.” 

Došli až téměř k převlékárně, nakonec si to Ray rozmyslel a zamířil s ním k sobě do kanceláře.

“Posaď se,” pobídl jej. 

Jeho kancelář vypadala vzdušně, jednoduše a čistě. Vůbec sem nezapadal. Zpocený a uřícený, žíznivý. 

“Já,nerad bych vám to tady ušpinil. Jsem špinavý z rozcvičky,” namítl. 

“S tím se tady počítá. Pro tyto účely tato kancelář je,” uklidnil jej, přestože si mladík nebyl jistý pravdivostí jeho slov.

Ray nalil oběma sklenici vody a sobě také panáka. Podíval se jeho směrem, a nakonec nalil jeden panák také jemu. 

“Dej si, prolomí to ledy,” položil panák před něj. Matt na něj neochotně zíral. Nebyl zvyklý tak často pít. Souhlasil ale s jeho tvrzením o tom, že by to mohlo pomoci překonat počáteční stud a ostych, a tak si nakonec s Rayem připil na život.

“Jak se cítíš po včerejším tréninku?”

“Hrozně, ale nečekaně ne tak hrozně,” usmál se nad absurditou tohoto spojení. Raye to však nepřekvapilo a jen souhlasně pokýval. 

“Takže ti Gerard dal ampulku s krví,” pokýval hlavou.

“Krví?” nejistá otázka  se nesla místností. 

Včera byl tak unavený, že ihned odpadl vyčerpaně do postele. Měl však velmi divoké sny, do kterých pronikala realita minulého dne. Bolest, kterou jeho tělo cítilo v reálném čase, se ve snu projevovala v podobě neustálého boje o život s mýtickými postavami, spolubojovníky, a dokonce i s Gerardem. Pamatoval si jeden sen víc než dobře. Gerard jej nutil vypít jed. 

“Ano, jedná se o krev bojovníků smíchanou v poměru tak, aby co nejvíce napomohla rekonvalescenci. Vzájemně si darujeme krev, abychom si pomohli. Kdo ten den netrénuje, daruje, kdo trénuje, dostane… Je nutné, aby bylo smícháno dostatečné množství krve od různých bojovníků.”

“Takže jsem včera podstoupil rituál?” nevericne na nej ziral Matt. Přes Reyův obličej se mohlo překvapení, a dokonce měl Matt na okamžik pocit, ze jej Ray považuje za hlupáka. 

“Ne, tohle opravdu nebyl rituál, Matte. A upřímně? Myslím, že by ti mel Gérard vysvětlit, že není vhodné se o rituálů vůbec na veřejnosti bavit.” 

Tohle nebylo poprvé, co něco takové  slyšel, takže se rozhodl vzít si to k srdci. 

“Rituál je spojeny se slibem, přísahou,” povzdychl si. “Smrtelnou prisahou,” dodal. “Ne, tohle je něco jiného. Zde si nic neslibujeme, dokonce ani nepijeme krev svých spolubojovníků přímo od zdroje jako je tomu při rituálu. Smícháme ji natolik, že se díky tomu nepřipoutáš k žádnému bojovníkovi víc, než by si kdokoli přál. Nic neslibujeme. Jen vypijeme trochu krve silných bojovníků v okamžiku, kdy jsme zeslablí. Nic na světě nemá takový účinek, jako krev, Matte.” 

Matt nad tím přemýšlel. Jejich zdravotnictví a způsob tréninku, to vše bylo tak daleko před nimi. Ostatně nejen to. V jejich kmeni, tedy spíše kmeni jeho bratra, byl soucit sprosté slovo a jednotlivec se stále musel především spoléhat sám na sebe. Pak mu to došlo. Gérard se jej včera nepokusil otrávit. Naopak. Pomáhal mu. Nabídl mu to, co bylo nejcennější. Díky němu dnes netrpí a je schopen pohybu. 

Sakra! Dluží Gerardovi omluvu. 

Ray si všiml, že mladík není ve své kůži, ale rozhodl se to přejít. Tohle není jeho starost, on ho má vycvičit. Ostatní ať si s ním řeší Gerard, když je nepoučitelný.

“Matte, podívej se, Gerard mě pověřil tím, abych tě vycvičil. To je můj úkol a já ho přijal. Pravda ale je taková, že jsi příliš slabý.” Viděl, jak mladíkovi ještě o kousek níž klesla ramana, ale snažil se na sobě nedat nic znát. “To není kritika, to je fakt, který musíme přijmout. Jsi netrénovaný a ve stavu, v jakém jsi teď, jsi snadná kořist. Budu se to snažit v co nejkratší době změnit, ale budou na tebe kladeny příliš velké nároky, proto jsem se rozhodl, že ode dneška budeš každý den přijímat dvě tyto ampulky s krví, abys vše zvládal rychleji.” Přerušil monolog, aby oběma nalil ještě jednoho panáka a pokynul mu. 

“Bohužel se to neobjedne pravděpodobně bez vedlejších účinků. Naši muži jsou už od útlého věku zvyklí na krevní podporu a zvyšují se jim dávky postupně. Tobě budeme ale dávat rovnou dvojnásobné dávky, které dostávají dospělí muži. Pravděpodobně tě v prvních dnech může bolet mírně hlava, s čímž si poradíme. A další vedlejší efekt je ten, že tvoje krev a tvoje… semeno, začne být pravděpodobně cítit jinak. Je to dočasný jev, než si tvoje tělo zvykne na množství přijímané krve. Rozumíš, co ti říkám?” bylo na něm vidět, že je mu toto téma značně nepříjemné. 

Matt oproti tomu netušil, kam tím směřuje. Myslel si snad, že on a Gerard mají… Bože, bál se snad, že nebude Gerardovi chutnat? Snažil se na to ze všech sil nemyslet, ale červeň stoupající mu do tváří jej prozradila.

“Neboj se, je to jen dočasný jev,” snažil se jej jen tak mimochodem uklidnit Ray. Pak téma rychle přesunul jinam: “Když jsi teď srozuměn s následujícím postupem, je nutné, aby ses co nejdříve zapojil do tréninku. Trénovat tě budu přímo já, abych měl přehled, zda postupuješ správně, a jakmile začneme jednotlivé obranné postoje více opakovat, budeš trénovat s mými žáky. Rozumíš?”

Matt přikývl. 

“Dobře, snad z tebe to napětí po dvou panácích opadne,” mile se na něj usmál. “Teď se běž najíst a po jídle se uvidíme na cvičišti. Nejez se teď, ať ti mezitím vytráví trochu, ano?” Oba vstali a on jej přátelsky poplácal po paži. “Žádná polévka se nejí tak horká, jak se uvaří. To zvládneš!” povzbudil jej. Matta tento muž nepřestával udivovat. 

“Děkuji,” řekl upřímně, neboť si opravdu vážil jeho věcnosti a profesionálnosti. 

Ray přikývl. 

 

Mattův trénink byl již opět téměř u konce. Již hodinu trénoval 360° obranu, aby si nepustil žádného protivníka příliš blízko. Nejdříve se učil bránit pouze obličej rukama, nohy prozatím úplně vypustili, neboť stále nebyl schopen tyto dva pohyby koordinovat. Matt se učil přijímat rány, odrážet je a současně zaútočit na protivníka. Již po hodině byly jeho ruce plné modřin a každá další rána mu způsobovala obrovskou bolest. Několikrát si navíc špatně vykryl obličej, přestože jeho soupeř na něj útočil zatím velmi pomalu, aby si daný pohyb natrénoval a stal se mu samozřejmým. Občas však zaútočil rychleji, aby se na to nespoléhal a nezpohodlněl a právě tehdy schytal ty největší rány. Jeho nos, horní ret i čelist hořely. V jednom okamžiku jej navíc soupeř na několik minut uspal a od té doby šel trénink z kopce.

“To dnes stačí,” prohodl Ray. A kývl jeho spolubojovníkovi, který s ním zbytek dne trénoval to, co mu Ray ukázal, aby jej nechal dnes vydechnout. Po několika hodinách tak Matt konečně začal opět vnímat své okolí. Nejhorší bylo, že byl schopný se plně soustředit jen na svého spolubojovníka, aby se tak bránil alespoň některým ranám. Nedokázal si představit, že by na něj teď mělo útočit více mužů a on by musel sledovat nejen muže před sebou, ale i své okolí. Zdálo se to marné. Věděl však, že věčně utíkat nemůže a musí se naučit alespoň nějak bránit. V hloubi duše byl vlastně překvapený, že si Gerard přeje, aby se bránit uměl .Jeho bratra by to nikdy nedopustil. Naopak, udělal by vše proto, aby mladík zůstal stále tak bezmocný, ne-li víc. Gerard byl pro něj překvapením. 

Gerard. Muž, který jej trápil nejvíce ze všech, avšak také ten, který o něj doposud nejvíce pečoval. Muž, který jak si nyní mladík konečně všiml, stál opodál a pravděpodobně sledoval konec jejich zápasu. 

Rychle si přejel rukami po tváři a hledal, zda na ni nenalezne známky krve. Naštěstí našel jen nateklá míst, ale tržné rány nikoli. Oddechl si. Věděl, že jeho krev již nyní bude chutnat jinak, ale měl za sebou doposud jen tři ampulky, takže netušil, jak silný bude účinek. 

Jeden z mužů mluvil směrem k Gerardovi a částečně mu zastoupil výhled na něj. Přesto si však byl jist, že se na něj dívá. Netušil proč. Doufal, že to není jen jeho zbožné přání.

“Dnes jsi udělal velký pokrok,” pronesl za ním někdo. Ohlédl se a spatřil Joshe, který vypadal mnohem líp, jak on sám, přestože jedno oko měl nateklé. Usmíval se na něj. 

“Neřekl bych…” oponoval, protože si byl vědom svých nedostatků. 

“Trénuješ druhý den a podívej se na sebe…”

“Právě toho se bojím,” zasmál se a šel stejným směrem, kudy druhý mladík. Byl rád, že si zde našel přítele. 

“Ne, opravdu. Viděl jsem jak jsi bojoval a je to v tobě, věř mi, i Ray si toho všiml.”

“Vždyť jsem nebyl schopný uhnout ani pomalým ranám…”

“Ano, ale velmi dobře zvládáš bolest. Slyšel jsem, jak o tom mluví tvůj pán s Rayem. Oba je to překvapilo…”

Zarazil se. Nikdy si nebyl vědom toho, že by práh jeho bolesti byl posunutý. Uvědomoval si však, že již od dětství, předtím, než se plně stali upíry, byl svým bratrem školen v tom, jak zvládat bolest. Neustálé rvačky, ponižování, šikana. Mohlo to mít vliv? Nebo to bylo jeho součástí vždy?

“Joshi,” ozvalo se za jejich zády. Otočili se. Stál tam jejich mladý spolubojovník. “Máte se vrátit na cvičiště, oba!”

Překvapeně na sebe pohlédli. Dnešní trénink byl u konce. Měli se jít najíst, umýt a mít chvíli pro sebe. Nebylo však pochyb, že nemají na výběr. Pomalu se otočili a vraceli se zpět na bojiště, tentokrát již bez toho, aby pokračovali v rozhovoru, protože se obávali, že by je mohli slyšet Gerard s Rayem. 

Stáli tam, vedle sebe a dívali se, jak přicházejí. Muž, který předtím zastiňoval jeho výhled na Gerarda stál nyní ještě blíž a téměř se ho dotýkal. Matt pocítil obrovskou chuť přijít a odstrčit jej. Nebo alespoň vstoupit mezi ně a vrčet na toho odvážlivce. Cítl však na sobě Gerardův pohled a tak rychle stočil pohled na Joshe a usmál se na něj, jakoby si vzájemně chtěli dodat odvahy. Netušili, co provedli, ale očividně něco, co se jejich pánům rnelíbilo. 

Gerard přestal věnovat pozornost neznámému muži a pobídl Raye. Společně se vydali ke dvěma mladíkům, čímž muži naznačil, že rozhovor je pro dnešek ukončen.

Josh se mile usmál na svého partnera. “Prý jste nás volali…” Tvářil se tak mile a klidně, že by mu Matt snad i věřil, že jen dobrovolně přišel za svým přítelem. 

“Joshi, pojďme, potřebuji s tebou probrat trénink,” promluvil jeho směrem Ray a podíval se na Gerarda. 

Josh překvapeně pohlédl na Matta, čekal, že ať již provedli cokoli, trest přijmou společně. Tohle nečekal. Překvapeně pohlédl na svého muže a na Matta. Na Gerarda se nyní neodvážil podíval. Věděl, že tohle je téma, kde riskuje nejen své postavení, ale také Rayovo přátelství s Gerardem. Tušil, že Gerard Mattovi nechce opravdu ublížit a že pokud se jej rozhodl potrestat, nic co udělá, to nezmění, naopak by to ale svým počínáním mohl zhoršit a tak bez řečí poslechl. Za normálních okolností by mladíka povzbudivě poplácal po rameni, takhle se na něj jen mírně usmál a odcházel s Rayem pryč.

 

Díval se jak dvojice mužů odchází a ocitl se s ním na cvičišti sám. Cítil Gerardův pohled ve tváři. Věděl, že mu dluží omluvu za včerejší chování, které podle všeho nebylo snem, ale nevěděl, kde začít, a tak mlčel. 

“Podle všeho už víš, co tohle je,” podával mu další ampuli Gerard. Matt na ni pohlédl a přikývl. Opatrně, tak aby ji nerozbil, si ji vzal. 

“Vypij ji, budeš ji dnes potřebovat!”

 

 

Anketa

Líbila se Vám dnešní kapitola?

Ano 7 70%
Ne 3 30%

Celkový počet hlasů: 10

Diskusní téma: Part fifteen

Holky

Holky,
jelikož je teď pro mnoho lidí takové těžší období, rozhodla jsem se, že dám další kapitolu dřív. Nevím, jak vám, ale mě vždy, když mě něco trápí, pomáhá ponořit se do jiného světa. Ať již toho, který si sama tvořím, nebo který píšou jiní. Já osobně teď miluji klombinaci Hannibal Lecter and Will Graham. Pro inspiraci co číst: Jaký pár zaujal Vás? :)
Budu moc ráda, pokud napíšete nějaké komentáře, ať již o tom, co právě čtete, co vám na povídce chybí nebo cokoli jiného. Pokračování povídky bude ještě tento týden. <3
P.S.: Rodí se mi v hlavě dvě další povídky, ale tahle je pro mě prioritou. :)

Vdaka

Tesim sa, ze je tu dalsi diel. Som zvedava, co ma Gerard na plane s chudakom Mattom.

Přidat nový příspěvek