Part thirteen

13

 

Nyní k němu stál otočený zády. Gerard přešel ke komodě, na které stál džbán s vodou a miska. 

“Můžeš se upravit,” sdělil jeho směrem. Opláchl si ruce, utřel si je a až pak se k němu otočil. 

Matt nechápal, co se stalo. Jeho mozek stále nezpracoval aktuální zkušenost. 

Nebyl si jist, zda pochopil nastalou situaci správně, ale tušil, že tohle nebylo zcela v plánu.

Gerard ztratil kontrolu stejně tak jako on. Vzpomněl si na Gerarda ze zajetí, plného důvěry a vřelosti a najednou zatoužil povědět pravdu. Prozradit mu že není zrádce, ale jeho zachránce, aby zde byl opět on, Gerard jakého zná a do kterého se zamiloval. Nebylo již ale cesty zpět. Karty byly rozdány mnohem dřív, než se oni dva setkali. Jsou nepřátelé a nikdy tomu nebude jinak. Kór když před lety provedl něco tak hrozné, co by mu nikdy neodpustil. On sám si to nikdy neodpustí. A chápal, že přestože Gerard oba kmeny spojí do jednoho, musí vyhubit plevel, který by mohl nastalý mír ohrozit. Nebo právě proto. A on je jeho součástí.

Zavrtěl se a vyprostil ruce zpoza zad. Pokusil se zavázat šňůrky u kalhot, avšak bezúspěšně, neboť čnějící úd nenacházel v jeho kalhotách dostatek prostoru. Látka jeho spodního prádla byla napnutá. Pokusil se mírně nazvednout a získat tak více prostoru, ale ani tak nebyl úspěšný. 

Gerard beze slov sledoval jeho snahu, popíjejíc u toho dalšího panáka. Jemu již nenabídl.

“Nebudeme ostatní zatěžovat naší krevní úmluvou,” pronesl jakoby si jeho dosavadního počínání nevšiml.

“Oznámíme jim jen, že jsme našli společnou řeč a že jsme se rozhodli stát symbolem našeho smíření.” Pronesl z čista jasna do ticha Gerard. Narozdíl od něj již převzal kontrolu nad svým tělem a opět plánoval další kroky. “Nechci na veřejnosti žádné scény, Matte, takže jakýkoli vzdor na veřejnosti budu trestat několikanásobně přísněji, než ten v soukromí. Rozumíš?!” směřoval výhrůžku jeho směrem. Matt, který byl stále zmatený a ještě se plně nevzpamatoval, se nezmohl na slovo. Cítil jak postupně klesá jeho erekce a jak se dostavuje mírná deprese. Deprese z toho, že si jej nevzal. Využil jej a odhodil. Odtáhl se od něj. Ovládl se. Když to on tu zůstal s tepající erekcí doufaje, že si to přece jen rozmyslí a pronikne do něj znovu. 

“Dnes sem přibude jedna postel pro tebe a smíš využívat i druhý pokoj. Neohrozím rituál, takže do té doby je tvá svoboda stále omezená, je to jasné?” Gerard se vrátil do svého světa. A Matta nechal uvězněné v jeho myšlenkách. 

“Musím si jít ještě něco zařídit, ale ty si tu můžeš číst,”ukázal prstem ke knihovně. “Více knih je pak dole v mé pracovně. Umíš číst?” napadlo jej, že vlastně netuší, jak je na tom se vzděláním a schopnostmi. 

“Ano, číst umím,” stroze odpověděl.

“Dobrá, pravděpodobně se dnes nevrátím. Pošlu ti ještě něco k snědku.”

“Gerarde?” slyšel za svými zády. Vnímal údiv v tazatelově hlase. “Myslel jsem, že sis šel lehnout?”

“Ano to jsem šel.” Dopil další panák rumu a tentokrát nalil do dvou pohárů.

Ray zamyšleně pokýval hlavou “Zahráváš si s ohněm.”

“Jak to myslíš?!”  pronesl nabroušeně Gerard. Neměl náladu poslouchat tyhle řeči. 

“Víš, jak to myslím. Myslím to tak, že kdyby byl Matt jen tvoje hračka, neseděl bys dnes ve dvě ráno tady a nepil rum.”

“Jistě, protože je to tak jiné od toho, co dělám obvykle,” cynicky oponoval. 

“Ne, naopak. Kdyby to byla jen obyčejná hračka Gerarde, tak už dávno spíte oba v posteli. Vyčerpaní a nazí,” bylo zřejmé, že si užívá svoji převahu a pocit, že má pravdu. “To, že si jej držíš od těla je to, co mě děsí.” Pokynul mu panákem a připil si s ním. 

“Seznámil jsem jej se svými plány a nechal jej to zpracovat,” oponoval mu. 

“A dnes budeš spát kde?” pokračoval s výsměchem v hlase. Gerard však věděl, že za vší tou provokací je skrytý strach o něj a proto se rozhodl, že na něj tentokrát nevyjede. Ignoval jeho otázku. 

“Jakmile se ostatní dozví, jakou úlohu bude hrát Matt ve smíru, musíme počítat s variantou, že se to dostane k jeho bratru. Může být v nebezpečí. Potřebuji tedy vědět, jak se umí bránit…”

“Neříkej, že to jsi už nezjistil,” mrkl na něj. 

“Nemám na tohle náladu, Rayi,” zavrčel. Ray jej chvíli beze slov probodával pohledem, jakoby zkoumal, kaž až může zajít. Pak pokýval hlavou.

“Zítra jej mohu vzít na cvičiště a uvidíme, co v něm je.” Nabídl mu.

“Dobře,” souhlasil Gerard. “Ráno jej prosím vyzvedni, odpoledne se k vám pak přidám. A Rayi, nespouštěj jej z očí. Do rituálu jej nenecháš jít ani na záchod sám, rozumíš?” Věděl, že jeho přítel bere jeho slova dostatečně vážně a může se na něj naprosto spolehnout. Chápal, jak je Matt důležitý. Pro mír. Pak si vzpomněl ještě na něco. “Měl bych té tvé hračce….”

“Jmenuje se Josh, Gerarde,” zareagoval příkře Ray. “Není to má hračka. Je to můj partner a já jej miluji, prosím, respektuj to!” 

“Omlouvám se,” pronesl nečekaně Gerard. “Vím, jak ti na něm záleží. Nemyslel jsem to tak. Každopádně jsem jej nechtěl vyděsit. Je pod tvojí ochranou a tím i pod mou.”

“Děkuji Gerarde. Varoval jsem jej, že se mezi vás nesmí plést. Musíš však vědět, že tvůj chráněnec je mezi míšenci velmi oblíbený.” To byla skutečnost, kterou už dávno odhalil. “Budou se jej snažit chránit a to možná i před tebou, nemusí to dělat dobrotu.” 

Ano, tohle moc dobře věděl, proto se ostatně rozhodl jejich svazek udělat věcí veřejnou. Vyjasnit pravidla, vyčistit ovzduší. Sundat okovy. Alespoň prozatím. 

Matta probudilo klepání. Zdálo se mu to? Gerard by přece neklepal. Vtrhl by sem a naopak by si užil jeho překvapení. 

Celou noc nespal dobře, neustále se budil. Do snů se mu dostávaly zážitky z předchozího večera, takže se u něj v pravidelných vlnách střídalo vzrušení a pocit studu a hanby. Snažil se silou vůle udržet, aby nevzal svůj penis do dlaně a nezačal jej třít. Byl si jist, že při jeho štěstí by se právě v tomto okamžiku vrátil do pokoje Gerard a on mu za žádnou cenu nechtěl dopřát pohled na jeho plné ponížení. 

Gerard se však nevrátil. Bylo ráno, sluneční paprsky protínaly škvíru mezi těžkými hnědými závěsy. Pomalu vstal a sesunul nohy z postele na zem. Klepání se ozvalo znovu. 

“Dále?” pronesl s obavou v hlase. Do pokoje vstoupil mladý muž, kterého již někde viděl, ale nemohl ten obličej zařadit. 

“Dobré ráno, mám vás vyzvednou, dohlédnout, abyste se oblékl a přivést vás na cvičiště za panem Torem,” pronesl mladík z vesela a nestydatě si jej prohlížel. Matt, který stále neměl dostatek oblečením, spal dnes večer v košili a spodním prádle, se rychle rozhlédl a hledal své kalhoty.

“Tady máte,” podal mu je mladík s neskrývaným úsměvem. “Neboj, jsem šťastně zadaný. Jen jsem si nemohl pomoct.” Usmál se na něj a mrkl na něj, když mu podával kalhoty. Matt si je rychle navlékl a nedůvěřivě se na něj podíval. “Neviděli jsme se už někde?” zeptal se nakonec.

“Ano, jsem Josh, hlídal jsem tě tu první noc ve sklepení.”

“Ach.” Tak odtud jej znal. Takže tento mladík věděl vše. Kdo je a jak je s ním zacházeno. “Děkuji… Však víš, děkuji ti moc za to, co jsi pro mě udělal.” Podal mu ruku jako symbol díků. Mladík ji přijal a poplácal je po rameni. “To je přece samozřejmost, udělal by to každý. Gerard je hodný, opravdu, jen je někdy příliš paličatý a to pro něj byly těžké časy,” pokýval hlavou. “Měli bychom jít, už nás čekají. Jedl jsi?”

“Čekají? Kde? A ne, nejedl jsem,” chrlil ze sebe.

“Na cvičišti. To nevadí, stavíme se ještě pro něco k snědku v kuchyni. Ale dáme si jen něco malého, víc se najíme až po prvním tréninku. Takto brzy před tréninkem bys mohl jídlo vyzvracet.” 

“Kde jste byly tak dlouho?” zpražil jej místo pozdravu muž, kterého znal Matt jako Raye Tora. 

“Omlouvám se, zdrželi jsme se v kuchyni,” odpověděl za něj Josh. 

“Příště tu budete na čas,nebudeme na vás čekat, je to jasné?” 

“Ano, pane,” odpověděl Josh smířlivě a pokývl jeho směrem, aby se přidal.

“Ehm, ano, pane.” Nechtěl jej hned na začátku provokovat. 

“Dobře, Josh, ty se přidej ke skupině a pokračuj s nimi v tréninku, já si tady zatím vyzkouším Matta z toho, co umí,” pobídl jej. Matt cítil, jak Josh vrhl nejistý pohled jeho směrem, ale očividně si netroufl odporovat svému veliteli a po malém zaváhání se vydal ke skupině, která na cvičišti trénovala zápas.

“Takže,” prohlédl si jej od hlavy až k patě. Tentokrát se ale mladík neotřásl, protože v tomto pohledu nebylo nic erotického. Naopak byl kriticky hodnotící. 

“Jak často jsi cvičil tam u vás?” zeptal se na první věc. Z pohledu na něj a na jeho vyděšený postoj začínal mít neblahé tušení, že s mladíkem bude mít příliš práce.

“Já, já… ehm, necvičil jsem,” pronesl se studem Matt.

“Necvičil? Proč ne? Nebavilo tě to?” zeptal se diplomaticky Ray.

Matt, který nechtěl přiznat pravý důvod se jen neochotně zavrtěl a pohlédl směrem, kde tušil Joshe, jakoby mu snad mladík mohl pomoci. 

“Dobrá tedy,” pronesl nakonec Ray. “Je to vlastně jedno. Gerard si přeje, aby ses uměl bránit a mým úkolem je tě tomu naučit. Takže to, zda tě to baví, či nikoli je mi upřímně jedno. Rozumíš?” čekal až mladík přikývne. 

“Dobře, začneš dnes. Nejdříve se zahřeješ během. Potom se rozcvičíš a nakonec zkusíme obranu. Útok beze zbraně a nakonec se zbraní.” Když viděl jeho vystrašený pohled. Nadechl se a zkusil to ještě jinak. “Dívej, to, co se děje mezi tebou a Gerardem je mi jedno a popravdě, nechci aby se to mezi tvé lekce na cvičišti pletlo. Mám za úkol tě vycvičit a naše vzájemné antipatie musí jít stranou, je to jasné?” Počkal, až uvidí nesmělé zakývání a pokračoval: “Takže teď nejsi Gerardův Matt, ale Matt, který je můj cvičenec a kterého já teď vyzkouším z jeho schopností.” Pobídl jej, aby se dal do běhu a ukázal mu trasu, kterou má běžet. Asi po patnácti minutách jej přivolal zpět. Na rozcvičku k němu přivolal dalšího z bojovníků a přinutil jej opakovat po něm. Matt už ani nepočítal, kolikrát vstal, aby vzápětí lehl na špinavou zem, kolikrát udělal klik nebo kolik cvičných výpadů směrem k protivníkovi má za sebou. Ještě se nedostali ani ke cvičnému útoku beze zbraně, když Matt padl k zemi, ale už nezvládl opětovně vstát. 

Ray si toho všiml a přišel směrem k němu. “Vstávat!” zavelel rozhodně. Matt se o to pokusil, ale klopýtl a opět spadl k zemi. Ray si povzdechl a zavolal k sobě Joshe. “Joshi, doprovoď Matta dřív do kuchyně a dohlédni, aby se pořádně najedl. Můžeš se najíst s ním, pak se sem vraťte. Svůj trénink si vynahradíš večer,” dodal směrem k Joshovi.

 

Moc všem děkuji za případné komentáře. Všimla jsem si, že se poslední dobou objevují negativní ohlasy na pokračování této povídky. Jsem moc ráda za jakýkoliv názor a všem děkuji. Rozhodně ocením konstruktivní kritiku, takže pokud byste se chtěly rozepsat, klidně anonymně, co vám na povídce vadí, budu moc ráda. :) Jinak pokud je předmětem kritiky, kam povídka směřuje a že získává temnější nádech, musím bohužel varovat, že tato povídka bude mít později stále více prvků BDSM a asi nebude pro každého. :)

Jinak pokud bude ve Vánočním období větší návštěvnost, čtenost nebo alespoň nějaké komentáře, mám v zásobě několik dílů a myslím, že právě ve svátky, kdy je čas číst, by byl ideální prostor je "nadělit" ;) :) Každopádně tak či onak nějaký díl přibyde. :)

Hezké a poklidné svátky Vám všem :)

 

 

AKTUALITY: