Part six

Gerard stoupal po schodech nahoru ze stájí, kde nechal svého koně v rukou mladého muže. Bylo mu víc než jasné, že dnes bude na hradě veselo a na tohle on vážně neměl náladu. Jindy by využil tajné chodby, aby se dostal do svých pokojů, jenže nejdříve musel hovořit s Rayem. Předpokládal, že na něj bude čekat v hale, ale nestalo se tak a on jej potkal až na schodišti ve druhém patře, odkud si to rozčíleně mířil k jeho osobě.

"Už jsme se o tebe báli!" vykřikl a v jeho hlase se odráželo množství úlevy.

"Rayi, už se přece není čeho obávat!" upozornil ho na fakt, že doba sporů je již pryč.

"Ano, ale tys ty parchanty propustil, mohou se vrátit a…"nedokončil svoji myšlenku, přesto oba dobře věděli, oč se jedná. Ray měl stále ještě před očima obraz Gerarda jako hromádku neštěstí ležícího na kamenné dlažbě před hradem na pokraji svých životních sil.

"Rayi, nic se mi nestane, navíc pochybuji, že by se po boji a poté co byli, ne zrovna šetrně vyhnáni, rozhodli vrátit, neměli by tu nejmenší šanci. Je mi jasné, že je jen otázkou času, kdy se vrátí a poruší tak podmínky a tehdy, tehdy se jejich život zpečetí. Nevyjímaje toho parchanta, tentokrát už ho to štěně bránit nebude! Když jsme u toho, kde vlastně je?" vzpomněl si, kam se jeho vztek měl ventilovat.

"Je dole…"

"Kde dole, Rayi?" bylo očividné, že se vyhýbal odpovědi a to ho upozornilo na fakt, že by se mu třeba nemusela zamlouvat. "Rayi?" upozornil ho na skutečnost, že stále čeká, až se vysloví.

"No dole, dole jako dole… ve vězení," nakonec to své vytáčení vzdal a pověděl pravdu.

"Cože?!" vykřikl udiveně Gerard, ale udivilo ho to tak skutečně tak mnoho? Vždyť co mohl očekávat, Ray toho mladíka už předem nenáviděl. "Rayi, ty ses zbláznil, víš, co mu udělají, až zjistí, o koho se jedná?" téměř skřípal zuby.

"Mám představu," usmál se nad ní.

"Jdu tam a tohle je naposledy! Rozumíš! Potřebujeme ho a…. pokud se mu něco stalo, budeš ze mi zodpovídat!" Poté se vydal po schodech dolů do žaláře, každý jeho krok byl doprovázen dunivým tónem. K jeho předešlému vzteku se přidal ještě fakt, že nyní se musel obávat o někoho, kdo měl být obětí je msty. Nevěděl, co ho rozčilovalo více, zda že Ray úmyslně obešel jeho přání či, že bude muset své psychické týrání odložit, protože bude muset léčit následky jeho fyzického týrání. Už když spatřil prvního vězně, bylo mu jasné, že jeho obavy byly opodstatněné. Přestože Matta viděl dnes prve a nepříliš dlouho, byl si jist, že jeho spoluvězni netoužili tolik po rvačce, jako po čerstvém mase. A co dodat? Nebyli zrovna romantici.

Prošel kole pěti mříží, byla tu téměř tma, nikdo nechtěl dopodrobna vědět, co se tu dělo, proto byly tři louče na počátku chodby, aby si příchozí mohl jednu z nich vzít, čehož Gerard náležitě využil, další byly až na konci, kde se také nacházela hlídka, která však většinou využívala pokoje o pár metů dál, kde si mohl dotyčný v klidu odpočinout. Ale jak se snažil sebevíc, nikde neobjevil po Mattovi sebemenší známky, rozhodl se tedy, že mu nezbývá nic jiného, než dojít za hlídačem, kupodivu zjistil, že dnes je zde buď někdo zodpovědný, nebo nějaký nováček.

"Dobrý večer," postavil se mladíček s kudrnatými tmavými vlasy. Nebyl si jist, zdali je to skutečně někdo nový či tu pouze za tu doby na něj ještě nenatrefil.

"Dobrý," odvětil snad hlavně proto, že byl zaskočen jeho zdvořilostí. "Ty jsi tu nový?"

"Já…no já…asi nejsem ten pravý, kdo by vám to měl říct… Přál jste si něco?" nenápadně zavedl řeč jinam, jindy by si toho Gerard ihned všiml, tedy ne, že by tomu bylo dnes jinak, jenže dnes bylo to druhé téma podstatnější.

"Ano, vlastně ano, vězně. Měli ho sem přivést dnes, jmenuje se Matt a pravděpodobně ho…"

"Ano, co je s ním?"

"No rád bych věděl, kde se nachází, prošel jsem to tu celé a nikde nikdo," hodil pohledem za svá záda, aby svou výpověď ujasnil.

"No ano, on je totiž na samotce…" zdráhavě.

"Na samotce? Ray ho poslal na samotku?" právem udiveně se tázal Gerard.

"No ne tak docela, ale víte Ra…pán Toro byl natolik rozrušen, když sem toho mladíka přinesl, že jsem si byl jist, že by za normální situace takto nejednal a nenechal by ho na pospas těmto…" zhnuseně pohodil hlavou směrem k vězňům. "Víte, já viděl to, co pan Toto přes svůj vztek ne, oni by ho rozcupovali."

Gerard věděl, že má mladík pravdu stejně jako fakt, že by mu měl poděkovat, ale vadilo mu, že se plete do věcí, po kterých mu není zhola nic.

"Tohle ale není tvoje starost, nemám pravdu?" zvedl malinko hlas.

"Ne, není," zavrtěl hlavou. "Víte, on vypadal tak zkroušeně a …"

"Ani tohle není tvoje starost a čím dřív s to uvědomíš tím líp, je ti to jasné?" další komu se dnes podařilo Gerarda namíchnout, vyhlásil snad někdo soutěž? A pokud ano, co je hlavní cenou? Jak to tak viděl, tak nespíš zlomená ruka, protože o to si většina z nich přímo koledovala.

"Omlouvám se," věděl, že vzhledem ke svému postavení a určitým faktům by se takto chovat neměl. Nepřál si problémy, ale zároveň neměl to srdce, aby nezasáhl.

"Zaveď mě k němu!" rozhodl se to dále nekomentovat, ale rovněž byl odhodlán se na toho mladíka poptat a pro jeho dobro by měl mít tu nejlepší reputaci. "Jak se vlastně jmenuješ?"

"Josh, Josh Groban, pane," šel několik kroků dozadu, kde se zastavil s klíči v ruce. Když odemkl, naskytl se Gerardovi pohled na mladíčka choulícího se na špinavé madraci uprostřed místnosti. Dobře!

"Mám ho vzbudit a dát k nim?" Na okamžik se zamyslel, ale pak si uvědomil, že zde bude dostatečně potrestán způsobem, kterým si on přál- psychicky.

"Ne, nech ho tady, zítra si pro něj přijdu, noc na samotce mu neuškodí," s těmito slovy se vydal zpět do lepší části hradu. Lepší ne snad proto, že by se zde nacházeli Prví, ale proto, že se zde nebyl nikdo, jen on sám, měl namířeno do svých pokojů.

Ani ne o dvě minuty později se Josh vrátil opět na samotku. "Hej, no tak zvedni hlavu!" šeptaje mu vsunul ruku pod krk a pomohl mu, se nadzvednout natolik, aby mohl pod jeho hlavu vsunout polštář. "Už tu byl, takže teď už můžeš v klidu spát." Po těchto slovech přes něj přehodil deku a poslední zvuk, který ho doprovázel do říše snění, bylo cvaknutí zámku.

 

Diskusní téma: Part six

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek