part ten

Po několika letech přidávám konečně nový díl. Snad se bude líbit. Přeji všem čtenářkám krásný 1. máj, lásky čas. :) Komentář jako vždy moc potěší. :)

Té noci k žádnému spojení nedošlo, avšak v Gerardově hlavě se zrodil nový plán. Jakmile adrenalin a vztek opouštěl jeho mysl, získalo prostor jeho racionální Já. Tohle Já nebylo o nic méně pomstychtivé, netoužilo srazit Matta na kolena ani o chlup méně, ale bylo to Já, které to zvládlo udělat s rozmyslem. Ano Matt mu bude patřit!  


"Gerarde, to není dobrý nápad a ty to víš," mlouval mu do duše Ray. Ještě před několika měsíci by mu dal za pravdu, ale dnes, kdy již neměl co víc ztratit, byl přesvědčen, že ničit život někomu jinému, může ten váš udělat snesitelnějším.

"Rayi, už jsem se rozhodl, nemá cenu to dál řešit, přesuňme se k dalším otázkam."

"Gerarde, ale..."

"Jak vycházíš s Mikeym?" snažil se změnit směr, kterým se ubírala diskuze. "Vím, že tehdy to, že jsi jeho otec, nevzal moc dobře. Mrzí mě, že jsem mu to prozradil, ale v danou chvíli jsem nebyl zrovna plně koncentrovaný na to, co říkám. Spíš jsem se soustředil na to, abych ovládl svůj vztek a nezabil ho na místě." V mysli se mu opět vybavil okamžik, kdy se jeho Frank zamiloval do syna jeho nejlepšího přítele. Zatnul ruce v pěst.

"Gerarde, věř, že mě opravdu mrzí, co ti můj syn provedl a věř, že kdybych jen tušil, že něco takového nastane, tak je nikdy neseznámím a..."

Gerard mávl rukou, aby zarazil příval jeho slov. "To je v pořádku!" A kupodivu si uvědomil, že ta slova myslí vážně. "Frank je úžasný muž a tvůj syn s ním bude velmi šťastný. Ale není to muž pro mě. Je člověk a to nikdy nedělá dobrotu," byl si dobře vědom toho, že jeho temperamentní povaha by mohl brzy jeho křehkou duši zničit. Chápal, že vedle sebe potřebuje někoho silnějšího. Někoho, komu může s klidem nasadit obojek a nebát se, že mu svoji silou ublíží.

"Souhlasím s tebou, ale nemyslím si, že Matt by byl pro tebe vhodnější," jakoby četl jeho myšlenky.

"Matt je jen hračka, která zaplatí za to, že se plete do věcí, do kterých mu nic není," odpověděl s klidem.

"Gerarde, buď opatrný, tvoje slabost je, že potřebuješ své milence zachraňovat. A Matt je teď ukázková oběť. Nemůžeš ale zachraňovat někoho sám před sebou," snažil se ho varovat. Když však viděl, že se jeho slova míjejí účinkem, dodal: "Tak či tak jsem rád, že ses začal konečně soustředit na něco jiného, než je hledání... Vždyť víš koho..." nechal doznít svá slova.

"Vraťme se k práci!" pobídl jej Gerard, který rozhodně neměl náladu na téma, kterým se jejich diskuze ubírala. "Potřebujeme naplánovat, jak dostaneme Drakeovu smečku. Kam až je byli schopni tvoji muži sledovat?" Ray postupně Gerardovi vylíčil, kam se ve sledování dostali, zatímco on trávil svůj čas hledáním Meleuse. Situace se vyvíjela přesně jak očekával. Drake se se svými muži a několika dalšími rodinami, kteří se rozhodly dobrovolně odejít, utábořil v Rychleské úžině a začal vysílat jednotky do okolních vesnic, aby lákaly na svoji stranu chudé vesničany, kteří již neměli chuť a vůli otročit na poli pro své pány za nízkou almužnu. "On si opravdu myslí, že mu tohle projde?" podivil se Ray.

"Myslím, že má v plánu něco víc, než jen proměnit silné vesničany a použít je v boji proti nám. Ví, že jsme podstatně starší kmen s armádou vycvičených mužů a mladí upíři proti nám nemají šanci. Ne, za tímhle je mnohem víc."

"Nemohl by o to něco vědět Matt?" Gerard se musel přiznat, že již nad tím také uvažoval. Musel zjistit, co vše ví, přestože mu bylo jasné, že toho mnoho není. Ne, Matt rozhodně nebyl bojovník a už vůbec ne stratég. Na druhou stranu nesmí opomíjet fakt, že je to jeho bratr a jako takový měl jistě výsadní postavení a dostal se k informacím, které byly jiným utajeny.

"Zjistím, co vše ví, ale nejdříve podstoupí rituál. Chci si být jistý, že v nestřeženém okamžiku neuteče."

"Gerarde, ale víš jak jsou tyhle prastaré rituály nebezpečné. Tento druh mísení krve není v upířím světě tabu jen tak pro nic za nic. Nikdy nemůžeš předem odhadnout všechny důsledky tohoto spojení."

"On bude pít moje krev, ne já jeho!" prohlásil rozhodně Gerard.

"Ano, co když dřív nebo později zatoužíš po jeho krvi? Takové spojení vás může zničit!" snažil se přivést jej k rozumu.

"To se nestane! Nikdy bych nepil krev jiného upíra, kromě zředěných ampulek po boji, a už vůbec ne bratra mého úhlavního nepřítele. Bratra muže, který zabil mého bratra!" cítil, jak mu opět stoupá tlak. "Věř, že bude litovat toho, že se do našeho sporu pletl!"

Ray chtěl očividně ještě něco namítnout, ale Gerard jej opět zastavil pohybem ruky. "Ať tví muži stále sledují jejich pohyb. Nesmíme ztratit strategickou výhodu. A brzy chci vědět, co mají za lubem, už nás nesmí překvapit!"

"Gerarde, o to horší je, co máš za lubem! Když se spojíš s jeho krví..."

"Já spojím jeho se sebou, nikoli naopak!"

"Ale to nemůžeš nikdy vědět!" Jejich spor opět přerůstal v hádku. Ray se nakonec nadechl a přinutil se uklidnit se. "Chci jen říct, že pokud jej spojíš se svojí krví, budeš i ty muset dostát své části dohody a nebudeš moct jeho bratra zabít! Opravdu se chceš pro jednoho otroka vzdát moci zabít svého úhlavního nepřítele?!" pronesl nevěřícně.

Jeho slova zůstala viset ve vzduchu.


Bylo již pozdní odpoledne, když se Gerard uklidnil. Dořešil zbývající věci týkající se organizace sídla a zkontroloval průběh začleňování. Rozhodl se, že se projde po pozemcích, aby nezůstal odtržený od reality a mohl zkontrolovat, zda začleňování jeho nového lidu probíhá podle plánu. Věděl, že bude dobře, pokud jej uvidí ještě za denního světla. Rozhodl se tedy aplikovat jednu ampuli s ředěnou krví, i když věděl, že si tím způsobí mírnou bolest hlavy, protože již dnes přesáhl denní doporučenou dávku. Čím více byla upírská krev naředěná, čím větším míšencem ten který upír byl, tím větší byly jeho šance, že mu sluneční světlo neublíží. On jako zástupce jednoho z nejstarších kmenů měl díky tomu určitou strategickou nevýhodu. Nevýhodu, kterou se jeho vojáci snažili překonat. Jedním z jejich výsledků byla tato ampule s krví. Věděl, že pokud budou nejstarší viděni jen večer, nikdy nebudou moci plně ovládat svůj kmen. Plně vést své poddané, často z řad obyčejných lidí nebo nejrůznějších směsek, které přes den získaly často pocit, že jsou vlastně díky své odolnosti vůči dennímu světlu silnější a měly by vést sídlo místo nich. Bylo tedy nutné, aby jej viděli právě dnes a právě v tuto hodinu. Aby vsichni pochopili, že síla odporu bude poražena a že jim nakonec bude dobře pod křídly Gerarda Waye.



Viděl mnoho matek s dětmi, které na něj s údivem, ale respektem koukaly. Některé z nich sice stále obezřetně sledovaly okolí, připraveny na útok, ale bylo vidět, že se situace uklidňuje a postupně se sžívají se starousedlíky, neboť již vznikaly první shluky smíšených skupin. Ostatně, bylo to přirozené, všichni pocházejí z jedné větve. To, že se jednoho dne rozkmotřili dva hlavní vůdci natolik, že mezi nimi vznikla několik set let trvající nenávist, nebyl problém těchto lidí. Ti toužili jen po tom, aby mohli v klidu vychovávat své děti a aby byli v bezpečí. A Gerard byl rozhodnutý jim tohle dopřát.

Konečně moct po tolika letech spojit opět kmeny v jedno a zničit každého, kdo by se rozhodl jeho plán zmařit. Což znamenalo jediné: zabít syny toho, jež celou situaci způsobil - Kayie. Dřív nebo později budou muset jeho oba synové zemřít, ať již toho dosáhne jakkoli. Celé ty roky byli vedeni k tomu, aby se navzájem nenáviděli, není tedy cesta, jak by nyní mohli nalézt společnou řeč. Ano, Drake a Matt jednoho dne zemřou, pokud možno jeho rukou. Správnost jeho rozhodnutí mu potvrzoval pohled na spojující se kmeny.

Cestou do pokoje se stavil ještě ve stájích, aby zkontroloval Frankova koně. Vše bylo v pořádku. Sídlo žilo svým zaběhnutým tempem a Frank si v něm našel své místo. Od jeho návratu jej ještě nepotkal a zatím po tom ani nikterak netoužil. Věděl, že mu již dávno odpustil a rovněž chápal, že je to to nejlepší, co se oběma mohlo stát. Dřív nebo později by Gerardova síla a jeho potřeba dominovat svému protějšku vedla ke zhoubě jejich vztahu. Frank byl stále člověk, slabý a citlivý. Potřeboval po svém boku rovněž člověka, takového, který jej bude chránit a nikdy by mu neublížil. A přestože Mikeyho nemohl vystát, jedno mu upřít nemohl, Franka bude chránit, dokonce před sebou samým. Toho by on nebyl schopen. On naopak potřebuje cítit, jak se jeho partner pod jeho dotykem ohýbá, jak se brání, vzdoruje a on může použít svou sílu, aby je přesvědčil, jak krásné může být poslouchat... Okamžitě mu do té představy zapadl jeden muž. Muž, u kterého je nyní plně legitimní vzít do rukou bič a sledovat jeho strachem sevřené hrdlo. Pulzující tepnu. Sledovat, jak klesá na kolena...  Věděl, že má nástroje na to, aby jej přiměl říct pravdu o tom, co ví o plánech jeho družiny. Rozhodl se, že je čas jej opět poctít svou návštěvou.


Když otevřel dveře do svých komnat, zůstal na okamžik ohromeně stát. Poté se mu celým tělem rozlil adrenalin a on během vteřiny oddělil dvojici od sebe. "Co tady do hajzlu děláš, Franku?!" vykřikl. Odhodil Franka stranou a stál mezi nimi. "Kdo ti dovolil jít do mých komnat?!" vzteky zaburácel.

"Já... Jen jsem mu přinesl nějaké jídlo," koktal Frank.

"Jídlo?!" nevěřícně hlesl Gerard. "Chápu správně, že jsi právě krmil mého zajatce? Kdo ti k tomu dal svolení? Víš, že tě mohl zabít během sekundy, aby nabral sílu a dostal se odtud? Nebo že tě mohl použít jako živý štít? Kdo ti dovolil sem vůbec jít?"

"To bych neudělal!" hlesl tiše Matt.

"Ty mlč!" zpražil jej Gerard.

"Franku, varuji tě, mluv!"

"Gerarde, mrzí mě to, slyšel jsem v kuchyni, jak se o něm baví, že několik dní pořádně nejedl. A bylo mi ho líto!"

"Jdi!" pornesl suše.

"Gerarde, on ti ale přece nic neudělal! On..." Všiml si, že se Frank snaží něco dodat. "Žádám tě naposledy po dobrém, abys odešel, Franku!" Slova pronesená s takovým klidem, že i on pochopil, že je již dávno za pomyslnou hranou a bude lepší, když tuhle bitvu opustí.

"Tak tobě ho bylo líto," neodpustil si výsměšně nezopakovat Gerard, když již byl Frank téměř u dveří z pokoje. "Bože, to je od tebe tak šlechetné. Vtipné na tom nejvíc je, že tobě je téměř každého líto!" Bylo zřejmé, kam tím míří.

"Gerarde, opravdu mě mrzí, co jsem způsobil a věř, že kdybych si měl vybrat... Mrzí mě to," zašeptal. "Popravdě, nechtěl jsem tě dnes potkat. Myslel jsem si, že se tak brzy nevrátíš. Jen si stále dobře pamatuji, jaké to bylo být tady nový. Jak to bylo těžké a jak bylo hezké, když se mnou tehdy někdo z místních promluvil jako se sobě rovným..."

"Sobě rovným? Tenhle muž zde rozhodně není v pozice mně či tobě rovného. Tento muž je v roli zajatce a otroka. Je to válečná kořist, která má zajistit této zemi mír. A tobě radím, aby ses do těchto věcí nepletl!" Jeho zlověstný pohled mířil ke dveřím. "Vrať se k Mikeymu a nepleť se do toho!"

Frankovy oči začaly zalévat slzy. "Prosím, mysli na to, že on ti nic neprovedl..." nechal doznínít svá slova, neboť měl již slz na krajíčku a nechtěl před ním plakat. Zamířil ke dveřím. Po jeho odchodu se v místnosti rozhostilo hrobové ticho.


Anketa

Pokud nechcete zanechat komentář, klikněte alespoň prosím sem, abych měla překled o čtenosti. Líbila se Vám dnešní kapitola? Děkuji

Ano 2 100%
Ne 0 0%

Celkový počet hlasů: 2

Diskusní téma: part ten

Re: Ester

Ahoj, děkuji za upozornění. Vůbec jsem si neuvědomila, ze jsem to do popisku nenapsala. Navazuje to na Angel and Devil I, kterou jsem ale psala asi před deseti lety a tuto sérii budu pojímat vice oddělené od prvni. Ale aby jsi chápala vývoj jednotlivých postav, je dobré si přečíst jedničku, ale ne nezbytné. Dvojice v jedničce je gay FF na skupinu My Chemical Romance, ted se snažím vkládat i vlastní postavy. Celkové zde na blogu jsou FF My Chemical Romance a na Harryho Pottera (např.: im not your think!)

Re: Re: Ester

Vdaka za odpoved, ked si nájdem viac casu, urcite si Tvoju poviedku pozriem a začnem jednotkou.

Re: Re: Re: Ester

Nemáš vůbec zač. :) To budu moc ráda :)

Blizsie informacie

Nasla som odkaz na Daily slash a som tu prvy raz, netuším o aku poviedku ide. Je to podla nejakého fandomu alebo originál? Treba najprv zacat Angel a devil I ? Alebo je to nezávislé? Neviem kde a ci zacat citat.

Přidat nový příspěvek