Part five

Stál uprostřed svých lidí, tedy ne tak docela. Byli to přední vojáci, a pokud by Quinn mohl vyjádřit svůj názor na ně, byla to věrno kopie svého pána. Někteří z nich se dívali zlomeně dolů, očividně litovali strany, na které stáli, jiní zase svých činů, někteří se tvářili, jakože jsou stále pány situace, on však měl hlavu skloněnou, aby se nemohl setkat s jeho pohledem. Bál se, co by v něm spatřil, nyní byl pro něj bratr muže, který nejprve chtěl s ním uzavřít mír a pak ho prachsprostě zradil a pokusil se ho zabít tím nejhorším způsobem. Když po jeho pravici spatřil muže s kudrnatými vlasy staženými vzadu do culíku, pochopil proč cílem pohledu, který by klidně mohl zabíjet. Stál v přední řadě, přitom tam vůbec neměl být. Bylo jich dvacet dva z toho dvacet vojáků. Většina z nich se podílela na mučení Gerarda nebo na jeho zajetí, ostatní se dopustili odporného masakru. Bylo jisté, co je čeká, on však byl rozhodnut neprozradit kým je. Takto mohl zůstat pro Gerarda zachráncem s krásnou duší a ne obyčejnou falešnou zrůdou.
"Já Gerard Arthur Way,jsem se rozhodl takto," promluvil a jeho hlas byl jiný, než si pamatoval. Silnější, hrubší, arogantnější a přesto nádherný, jako rajská hudba pro Quinnovy uši. "Nechci více vést válku, před mým zajetím jsme plánovali mír, bohužel se ukázalo, že ne obě strany byly zcela upřímné. Nechci trestat nevinné, budou zrovnoprávněni s mým lidem a stanou se jeho součástí s plnými výhodami. Není třeba již vést dávné spory, když jak se zdá válčit chce… hrstka," pohlédl s odporem do jejich řad. To velice zabolelo.
"Mé rozhodnutí se však nevztahuje na těchto dvacet jedna mužů. Bude jim odebrán všechen majetek a vyhnáni ze země, pokud se někdy pokusí vrátit, kontaktovat někoho z nich či vést proti mému lidu nějaký spor, bude to, to poslední, co učiní. Co se týká jejich vůdce…"
Vyslovil to s takovým odporem, že Quinn s jistotou věděl, co přijde, jeho bratr bude popraven pro výstrahu. Bože! Je to jeho bratr! A tohle… tohle je jeho vinna.
"Chci," bylo to tak tiché, že se si toho všimla pouze další řada, nikoli však Gerard. Nebylo to úmyslné, jen není zas tak jednoduché nechat se odsoudit k trestu smrti. Musel to však udělat a musel to udělat náležitě.
"Chci vystupovat za svého bratra!"
Ticho. Obrovské tísnivé ticho. Jen na obličeji jeho sourozence se rozlil úsměv a on pochopil. Musel to však udělat, budou si kvit a on už mu nebude dlužen. Může zemřít s čistým štítem
"Cože?!" tohle rozhodnutí se však jejich novému vůdci očividně ani krapet nezamlouvalo. Viděl, jak se v něm vaří krev a udělal několik kroků jeho směrem, v tom ho však zadržel ten muž s nenávistným pohledem.
"Chlapče, asi si neuvědomuješ, co to znamená!" snažil se zachránit situaci, tedy ponechat si možnost, popravit toho, po jehož smrti touží.
"Ne! Vím, oč se jedná. Budu muset čelit jakémukoli trestu, který by byl mému bratru udělen a jeho trestem bude můj původní. Jak jsem to tedy pochopil, bude zbaven majetku a vyhoštěn," musel jim připomenout, že ho nesmí popravit.
"Ano, ale s tím musí souhlasit oba členové!" snažil se opět kudrnatý muž.
Pohled všech se obrátil na jedinou osobu.
"Můj bratr se rozhodl a já jeho to budu respektovat." Quinn nechtě věřit, že by byl až takový, vždyť on se jim nyní smál do obličeje.
"Dobrá tedy!" konečně se ujal slova ten, který ho měl poslat na věčnost.
"Quinne Allmane, zbavuji tě tvého majetku, tvých práv a svobody, odteď se stáváš mým otrokem, stejně jako já byl vašim. Budeš varováním, ale i symbolem spojení. Tvůj život bude zachován, ty však nebudeš ničím víc, než mojí hračkou! Mé rozhodnutí je právoplatné! Přijímáš svůj trest?" 'On nezemře? Jeho hračkou?' zní to divně, ale právě na tuhle možnost nebyla ani zdaleka připraven. Nyní by raději volil smrt, než být po boku člověka, který ho nenávidí a on jej přitom…
"Přijímám," vyřkl a zpečetil tak svůj osud.
Jeden jediný pohled na oba muže ho ujistil, že se mu jeho budoucnost nebude zamlouvat. Mohl doufat jen v to, že bude pokud možno co nejkratší.
"Dobrá tedy, můj hrad je dosti velký, myslím, že není třeba déle otálet s vaším návratem. Má družina s mým obyvatelstvem se pomalu začne přesouvat na hrad. Můžete si vzít své koně a bude sepsán soupis raněných, o které se ti nejsilnější postarají. Pokud se někdo rozhodne, v průběhu cesty utéct, nebude stíhán a jemu ani jeho rodině, která ať už se rozhodne jakkoli, následovat či zůstat, nebude nikterak ublíženo, ale návrat již bude nemožný. Slibuji lepší zítřky bez bojů a válek." Po jeho slovech se ozvalo hlasité burácení a potlesk, to bylo totiž mnohem více, než měli doposud. Gerard měl vyhráno, alespoň tahle část Quinnova plánu nebyla zmařena.
"Ray odveď je na hrad a postarej se o ně, budeme se muset nějak uskrovnit, ale brzy se začne se stavbou, nesmíme je tu nechat, jsou příliš daleko od nás a já nechci riskovat, rovněž je však nesmíme nechat v nevýhodě. Odteď je to i můj lid a já jsem rozhodnut za nimi stát."
"A co on?" hodil hlavou směrem, kde stále klečel jeden muž.
"Ano, on…postarám se, aby zatraceně litoval toho, čeho se dopustil. Ty víš, že za ten měsíc, jsem myslel na dvě věci, smrt toho parchanta a život člověka, který mě zachránil. To, co je prioritou číslo jedna je myslím víc než jisté, musím si to tu ještě jednou projít. Nevěřím, že nikdo z nich netuší, kdo za mnou chodil celou tu dobu do sklepení. Já jeho totožnost odhalím, netuším, proč se rozhodl skrývat, ale nedopustím, aby se vyplnilo, to co mi předpověděl!" jeho hlas poklesl a Ray si uvědomil, kolik emocí se v tomto mladém muži skrývá a byla jen otázka času, kdy všechny vyplavou na povrch.
"Gerarde, napadlo tě, že se třeba neozval, protože ho odhalili a je…"nedokončil svou větu, ale oba věděli, co má na mysli.
"Ne! Zní to divně, ale já cítím, že tomu tak není!"
"A nechceš spíše věřit?!" Nechtěl mu brát jeho naději, ale nesměl dopustit, aby se naděje stala jeho smyslem života. Nemohl dopustit, aby Gerard opět klesl na to samé dno, kde se nacházel po zradě Mikeyho.
"Rayï, najdu ho, i kdybych to tu měl obrátit vzhůru nohama. Ty se zatím o ně postarej a odvez prosím tě i toho kluka, s ním si to vyřídím později a měl by doufat, že narazím na nějakou stupu a chraň ho pán bůh, jestli zjistím, že mu jeho bratr zkřivil byť jen jediný vlásek, protože jinak se dnešek stane dnem, kdy zažije peklo na zemi."

Diskusní téma: Part five

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek