part fifteen
Prosím komentujte :) Vaše komentáře mě moc a moc vždy nakopnou :) Omlouvám se, že to tu tak chátralo :(
"Nemám to tedy brát tak, že by ti byly natolik mé dotyky odporné?"
Tentokrát Frank zakroutil hlavou pořádně, až se mu jeho neposedné vlasy rozběhly po tváři.
"Smím?" zeptal se ho s rukou na sponě jeho kalhot a pohledem do jeho očí. Jemné pokývání. Se sponkou byl hotov hned, ale se zipem si počínal pomaleji, aby mu dal vždy dostatek času si uvědomit, co že se to s jeho tělem děje. Kalhoty stahoval dosti neobvyklým způsobem a to tak, že nejdříve vsunul ruce na Frankovo pozadí a jak je posouval postupně níže, kalhoty klesaly. To však neslo s sebou ještě něco a to hrdlený vzdech a blízký kontakt s jeho pozadím, které se nádherně stáhlo, až malinká rýha téměř na dotyk zanikla. Kalhoty klesly na zem a on zde byl pouze ve spodním prádle a černých ponožkách. Byl to nádherný pohled, a co ho překvapilo, byla barva jeho spodního prádla, rovněž černá. Mohl by se kochat pohledem na jeho tělo neustále.
"Lucie?"
"Ano?" Líbila se mu zdrobnělina jeho jména, kterou Frank používal ve chvílích, kdy se spolu nehašteřili. Nikdo jiný by si ho takto nazvat nedovolil a tohle malé škvrně to bralo jako samozřejmost a on mu to nemohl ani v nejmenším vyčítat.
"Smím?" dotkl se rovněž jeho šatstva. Bylo to roztomilé, jak Frank nabyl dojmu, že se na tohle musí tázat, což však pramenilo, nejspíš z toho, že tak činil sám Lucius, ten to však dělal pouze s ohledem na jeho plachost.
"Samozřejmě," bylo komické sledovat, jak Fee zápasí s knoflíčky u jeho košile, ale neodvážil se nijak dát najevo, aby se necítil trapně. Postupně se i on ocitl od pasu nahoru nahý. Frank ho bedlivě pozoroval. Natáhl ruku, jako by se ho chtěl dotknout, ale pak ji opět stáhl.
"Můžeš," byl jediné co mu k tomu Lucius řekl.
"Já…" jen ukazováčkem pohladil jizvu, která se táhla asi pět centimetrů po jeho plochém břiše, aby na ni o kousek dál opět navázala další. Lucius sykl.
"Promiň!" vyhrkl poplašeně a odtáhl ruku zpět, aniž by si uvědomil, že to bolet již nemůže.
"Neboj se, neublížil jsi mi," přitáhl si ho blíž, "jen se mnou tvé dotyky dělají neuvěřitelné věci." na důkaz toho uchopil jeho dlaň a nechal si klesnout níže k jeho vyboulenině na kalhotách. Bylo k neuvěření, co pohled na něho a nějaké nepatrné dotyky prováděly s jeho mužstvím. "Cítíš to?" bylo nezpochybnitelné, že si plně uvědomoval jeho velikost i míru vzrušení, touto otázkou se spíše ujišťoval, zdali si to i připouští. Jemně přejížděl jeho laní po svém penisu a dopřával si tak ždibet rozkoše. Pohled do jeho vyjevených očí, rozevřených úst a červeně ve tváři… "Pojď," uchopil ho za ruku a počal s ním couvat směrem k prostorné posteli, kde se usadil. Frank se na něj díval s otázkou v očích a připadal si vcelku trapně, protože sice tušil, co se od něho očekával, avšak to co mu nebylo jasné, bylo, že si nebyl zcela jist, zdali toho bude schopen. Jeho mysl ho stále nutila couvat, srdce na něj však křičelo, aby se mu celý odevzdal. Lucius natáhl dlaň, to byla jasná výzva. 'Teď nebo nikdy!'
Otočil se k němu zády a opatrně se usadil na jeho stejně, většinu váhy svého těla však stále přenášel dopředu na špičky nohou, aby na něm nespočinul celou svou vahou. Nechtěl, aby si myslel, že je příliš těžký či dokonce tlustý. Styděl se a v žádném případě si nepřipouštěl, že by jeho tělo bylo tak krásné, jak ho viděl aristokrat. Ten však udělal něco zcela nečekaného a to, že jej uchopil za boky a přitáhl si na svůj klín. V prvním okamžiku chtěl Fee uniknout, ale jediné čeho dosáhl, bylo, že se více přitiskl na Luciusovo mužství a přispěl k jeho většímu vzrušení.
"Pššš…"jemně ho uklidňoval a jediné co po něm v tomto okamžiku vyžadoval, bylo, aby se zaklonil a opřel se o jeho nahou hruď. Značně nesvůj tak učinil, avšak stále byl napjatý a čekal na okamžik, kdy se bude moci malinko odtáhnout.
"Uvolni se…" nebyl to příkaz, spíše lákavá výzva.
"Já… nemůžu…" nevěděl jak mu popsat, co cítí, aniž by ho urazil, odradil či mu ublížil. "Chci, ale nemůžu. Zní to hloupě viď?"
"Vůbec ne," řekl to takovým tónem, že Frank ani na okamžik nepochyboval, že hovoří pravdu. "Mám nápad."
V tom okamžiku se pokojem začala linout hudba. Nebyla to žádná ukolébavka, spíše naopak. Stačilo zavřít oči a … chtělo se mu tančit, pohybovat boky do rytmu hříšného tance…
"Luciusi…"
Ten však počal jemně pohybovat jeho boky, kroužit jimi a laskat je. Jeho dlaně přejížděli po bělostné kůžičce a opakovaly to, co se dělo s jeho celým tělem.
"Zavři oči, Franku, chci, abys viděl to co já, když slyším tuhle melodii…" bylo to až neuvěřitelné, ale on tak učinil. Tahle hudba měla v sobě něco erotického, něco co nutilo jeho nejskrytější představy vyplouvat na povrch. "Slyšíš? Bože, představuji si, jak na ni tančíš…" dále houpal jeho boky a občas ho jakoby nazvedl a nechal klesnou opět na svůj klín, "jak jemně pohybuješ svými boky, vyzývavě vystrkuješ prdelku a nabízíš se mi..." něžně a opatrně, aby Frank ihned nevycítil jeho záměr, počal roztahovat jeho stehna dál od sebe, aby se mu více otevřel… "Vidím tě, jak stojíš přede mnou v mírném předklonu, prohnutá záda a svým nádherným pozadím kroužíš před mým obličejem… jen se tě dotknout…a já se nenechám dlouho pobízet!" přitáhl si ho netěsněji, jak jen to šlo na svoji hruď a přinutil ho pokrčit kolena. Frank se tedy zcela "nečekaně" ocitl v pozici, kdy seděl na jeho klíně, opřený o jeho mužnou hruď, hlavu zakloněnou, nohy pokrčené koleny téměř u obličeje a chodidly se opírajíce a Luciusovy stehna. Naprosto přístupný… kdyby tušil, jaké malinké lsti kromě hudby Lucius využil. Tedy přesněji, kdyby tušil že tato svádivá melodie je určitým druhem afrodisiaka…
Tentokrát Frank zakroutil hlavou pořádně, až se mu jeho neposedné vlasy rozběhly po tváři.
"Smím?" zeptal se ho s rukou na sponě jeho kalhot a pohledem do jeho očí. Jemné pokývání. Se sponkou byl hotov hned, ale se zipem si počínal pomaleji, aby mu dal vždy dostatek času si uvědomit, co že se to s jeho tělem děje. Kalhoty stahoval dosti neobvyklým způsobem a to tak, že nejdříve vsunul ruce na Frankovo pozadí a jak je posouval postupně níže, kalhoty klesaly. To však neslo s sebou ještě něco a to hrdlený vzdech a blízký kontakt s jeho pozadím, které se nádherně stáhlo, až malinká rýha téměř na dotyk zanikla. Kalhoty klesly na zem a on zde byl pouze ve spodním prádle a černých ponožkách. Byl to nádherný pohled, a co ho překvapilo, byla barva jeho spodního prádla, rovněž černá. Mohl by se kochat pohledem na jeho tělo neustále.
"Lucie?"
"Ano?" Líbila se mu zdrobnělina jeho jména, kterou Frank používal ve chvílích, kdy se spolu nehašteřili. Nikdo jiný by si ho takto nazvat nedovolil a tohle malé škvrně to bralo jako samozřejmost a on mu to nemohl ani v nejmenším vyčítat.
"Smím?" dotkl se rovněž jeho šatstva. Bylo to roztomilé, jak Frank nabyl dojmu, že se na tohle musí tázat, což však pramenilo, nejspíš z toho, že tak činil sám Lucius, ten to však dělal pouze s ohledem na jeho plachost.
"Samozřejmě," bylo komické sledovat, jak Fee zápasí s knoflíčky u jeho košile, ale neodvážil se nijak dát najevo, aby se necítil trapně. Postupně se i on ocitl od pasu nahoru nahý. Frank ho bedlivě pozoroval. Natáhl ruku, jako by se ho chtěl dotknout, ale pak ji opět stáhl.
"Můžeš," byl jediné co mu k tomu Lucius řekl.
"Já…" jen ukazováčkem pohladil jizvu, která se táhla asi pět centimetrů po jeho plochém břiše, aby na ni o kousek dál opět navázala další. Lucius sykl.
"Promiň!" vyhrkl poplašeně a odtáhl ruku zpět, aniž by si uvědomil, že to bolet již nemůže.
"Neboj se, neublížil jsi mi," přitáhl si ho blíž, "jen se mnou tvé dotyky dělají neuvěřitelné věci." na důkaz toho uchopil jeho dlaň a nechal si klesnout níže k jeho vyboulenině na kalhotách. Bylo k neuvěření, co pohled na něho a nějaké nepatrné dotyky prováděly s jeho mužstvím. "Cítíš to?" bylo nezpochybnitelné, že si plně uvědomoval jeho velikost i míru vzrušení, touto otázkou se spíše ujišťoval, zdali si to i připouští. Jemně přejížděl jeho laní po svém penisu a dopřával si tak ždibet rozkoše. Pohled do jeho vyjevených očí, rozevřených úst a červeně ve tváři… "Pojď," uchopil ho za ruku a počal s ním couvat směrem k prostorné posteli, kde se usadil. Frank se na něj díval s otázkou v očích a připadal si vcelku trapně, protože sice tušil, co se od něho očekával, avšak to co mu nebylo jasné, bylo, že si nebyl zcela jist, zdali toho bude schopen. Jeho mysl ho stále nutila couvat, srdce na něj však křičelo, aby se mu celý odevzdal. Lucius natáhl dlaň, to byla jasná výzva. 'Teď nebo nikdy!'
Otočil se k němu zády a opatrně se usadil na jeho stejně, většinu váhy svého těla však stále přenášel dopředu na špičky nohou, aby na něm nespočinul celou svou vahou. Nechtěl, aby si myslel, že je příliš těžký či dokonce tlustý. Styděl se a v žádném případě si nepřipouštěl, že by jeho tělo bylo tak krásné, jak ho viděl aristokrat. Ten však udělal něco zcela nečekaného a to, že jej uchopil za boky a přitáhl si na svůj klín. V prvním okamžiku chtěl Fee uniknout, ale jediné čeho dosáhl, bylo, že se více přitiskl na Luciusovo mužství a přispěl k jeho většímu vzrušení.
"Pššš…"jemně ho uklidňoval a jediné co po něm v tomto okamžiku vyžadoval, bylo, aby se zaklonil a opřel se o jeho nahou hruď. Značně nesvůj tak učinil, avšak stále byl napjatý a čekal na okamžik, kdy se bude moci malinko odtáhnout.
"Uvolni se…" nebyl to příkaz, spíše lákavá výzva.
"Já… nemůžu…" nevěděl jak mu popsat, co cítí, aniž by ho urazil, odradil či mu ublížil. "Chci, ale nemůžu. Zní to hloupě viď?"
"Vůbec ne," řekl to takovým tónem, že Frank ani na okamžik nepochyboval, že hovoří pravdu. "Mám nápad."
V tom okamžiku se pokojem začala linout hudba. Nebyla to žádná ukolébavka, spíše naopak. Stačilo zavřít oči a … chtělo se mu tančit, pohybovat boky do rytmu hříšného tance…
"Luciusi…"
Ten však počal jemně pohybovat jeho boky, kroužit jimi a laskat je. Jeho dlaně přejížděli po bělostné kůžičce a opakovaly to, co se dělo s jeho celým tělem.
"Zavři oči, Franku, chci, abys viděl to co já, když slyším tuhle melodii…" bylo to až neuvěřitelné, ale on tak učinil. Tahle hudba měla v sobě něco erotického, něco co nutilo jeho nejskrytější představy vyplouvat na povrch. "Slyšíš? Bože, představuji si, jak na ni tančíš…" dále houpal jeho boky a občas ho jakoby nazvedl a nechal klesnou opět na svůj klín, "jak jemně pohybuješ svými boky, vyzývavě vystrkuješ prdelku a nabízíš se mi..." něžně a opatrně, aby Frank ihned nevycítil jeho záměr, počal roztahovat jeho stehna dál od sebe, aby se mu více otevřel… "Vidím tě, jak stojíš přede mnou v mírném předklonu, prohnutá záda a svým nádherným pozadím kroužíš před mým obličejem… jen se tě dotknout…a já se nenechám dlouho pobízet!" přitáhl si ho netěsněji, jak jen to šlo na svoji hruď a přinutil ho pokrčit kolena. Frank se tedy zcela "nečekaně" ocitl v pozici, kdy seděl na jeho klíně, opřený o jeho mužnou hruď, hlavu zakloněnou, nohy pokrčené koleny téměř u obličeje a chodidly se opírajíce a Luciusovy stehna. Naprosto přístupný… kdyby tušil, jaké malinké lsti kromě hudby Lucius využil. Tedy přesněji, kdyby tušil že tato svádivá melodie je určitým druhem afrodisiaka…
Zde je ta hudba, snad se vám bude líbit alespoň z části tolik, jako mně.
Frank se počal vrtět na jeho klíně, afrodisiakum způsobovalo, že Frank zahodil všechen strach a nejistotu za hlavu a nechal své pocity vyplout na povrch. Nedělo se nic, co by si on sám v hloubi duše nepřál, jen si to pouze nepřipouštěl, příliš se toho obával. Lucius se odvážil přesunout svoji pravou ruku na lem jeho spodního prádla a postupně směřoval níž, jemnými krouživými pohyby se posouval níž a níž a pak pevně sevřel jeho mužství ve své dlani. Byl to neuvěřitelný pocit pro ně oba, Fee se pokoušel vyjít vstříc jeho ruce, to však vedlo k tomu, že počal sklouzávat z jeho klína, obtočil tedy pevněji levou rukou jeho hruď.
"Pšššš lásko, dočkáš se…" Hudba pomalu přestávala hrát, Lucius se však rozhodl, že ji již bylo dost, chtěl, aby se uvolnil, avšak nepřál si, aby byla jeho mysl jakkoli ovlivněna. Strašně moc po tomto okamžiku tužil, z úvahy ho však vytrhlo zavrtěni spoře oděného těla a následně zmatený pohled.
"Neutíkej mi, lásko." Byl by hlupák, kdyby měl něco takového v úmyslu. Jeho nohy sjížděly samovolně dolů, proto tedy vstal a jaké bylo pro Luciuse překvapení, když se opět usadil, tentokrát však pouze na jedno nohu, rozkročen, pravou nohou opírající se o tu Luciusovu a levou nechal klidně klesnout k zemi. Jeho milenec se nenechal pobízet a pevně ho stiskl v náručí a pravou rukou se pomalu sunul zpět na své oblíbené místečko. Posunul jeho spodní prádlo od jeho stehna a chladnější dlaň se obtočila kolem Feeho mužství. Byl to strhující pocit, a když Lucie zatáhl malinko za jeho chloupky, samozřejmě "nechtěně", měl dojem, že již více nevydrží. Jenže to by musel mít za milence někoho jiného, aby se tak brzy dočkal vytouženého uvolnění. Jeho ruka opět vyklouzla ze spodního prádla, aby pod něj mohla následně opět vniknout a osvobodit jeho přirození. Byl to nádherný pohled na jeho mužství, které se pyšní v celé své kráse a volá po dotyku. Lucius ho několikrát pohladil, něžně, jemně, jako když hladíte malé koťátko a Frank i rovněž tak zavrnkal. Jeho ruka pevně sevřela jeho přirození a začala v mučivě pomalém tempu pohybovat nahoru a dolů po Feeho přirození.
"Prosíííííííííím…"
"O co prosíš? O co?" chtěl slyšet jeho prosbu celou!
"Prosíííííííím, Lu…Luc..ie" zalykal se pod přívaly rozkoše. Jedna jeho část se pokoušela zachovat si rozum, aby mohl doříci svoji prosbu, ta druhá si však nepřála nic jiného, než zapomenout na pozemský život a nechat se vynést do nebes. "Prosím...chtěl…chci…" bylo mučení, chtít po něm, aby uvažoval. Lucius si hrál s jeho přirozením, mazlil se s ním, bylo to něco nádherného a Frank se domníval, že na světě není nic hezčího a že pokud dostane jen o trochu víc, praskne. "Já… už nevydržím…chci to! Prosíííííííííííííím." Tehdy si ho přitáhl pevněji do náruče, aby ho nemusel více přidržovat, jednou rukou stále laskal jeho penis, tou druhou se však přesunul níže a stiskl ve své dlani ten poklad, svůj prostředníček však směřoval dál. Jeden malinký dotyk! Nepatrný kontakt s tím růžovým uzlíčkem, který se tak krásně stáhl. Stačilo, aby po něm Lucius jen kroužil, více nebylo třeba, avšak on není muž, co by něco dělal jen z části a tak když vnikl první článek do Frankových útrob a Lucius zároveň přidal na intenzitě uspokojování, Frank mu s hlasitým výkřikem jeho jména vyvrcholil v náručí.
Vypadal nádherně. Byl jako hadrová panenka, naprosto vysílen mu ležel v náručí, tiše oddechoval, tváře zrůžovělé, dech zrychlený, rty vybízející k polibku… Lucius měl chuť pokračovat a zahrával si s myšlenkou slízat jeho sperma ze svých rukou, avšak viděl, že nyní byl čas hlavně na romantiku a jemné laskání. Na milování nebyl ještě připraven. Odstranil tedy neverbálním kouzlem ono nadělení a již opět čistou dlaní pohladil Feeho po tváři zasunul mu vlasy za ucho. Ten však ne a ne otevřít oči, až to začínalo být podezřelé.
"Fee?"
"Hmmm?" zabručel neochotně a přitiskl se blíž za teplem.
"Podívej se na mě!" ač nechtěl vyznělo to jako příkaz a frank kupodivu uposlechl a konečně pohlédl do jeho očí.
"Děku…ju," zalapal po dechu v půli slova.
"Za tohle děkovat nemusíš,"usmál se na něj a vstal s ním v náručí.
"Lu..Luciue?" nyní by příčinu jeho zakoktání se hledal spíše v tom, že byl nesvůj. "Ty…chceš?" nebylo třeba, aby pokračoval, věděl, čeho se obával. Nyní si byl stoprocentně jist, nechtěl, aby si Frank myslel, že mu něco musí oplácet či snad splácet!
"Jde se do hajan!" zavelel a zdobený přehoz na posteli se změnil v obrovské dvě nadýchané peřiny a zhlavec rovněž. Kdyby byl Fee nemocný, nedokázal by si představit lepší místo, kam by se rád zabubal a odpočíval.
S něčím, jako je oblékaní, se Lucie nezaobíral. Naopak sundal mu spodní prádlo, které měl u kotníků a rovněž i ponožky a uložil ho, jak ho pánbůh stvořil pod přikrývku.
"Ty nejdeš?" otočil se z jeho odcházejícími kroky, aby byl následně svědkem toho, jak se Lucius zbavuje posledních částí oblečení. Jeho bělostná pokožka se vyjímala v tlumeném světle a Frank si rozhodně musel přiznat, že se mu tento pohled víc než zamlouvá. Pak si však všiml, že ho jeho partner bedlivě pozoru a zčervenal jako rajče. Nikterak to však ani jeden z nich nekomentoval. Další nahé tělo se uložilo do postele a přitáhlo si svého přítele blíž. Dívali se jeden druhému do očí, jako před chvílí a užívali si blízkost toho druhého. Nyní konečně byli sami sebou. Ani jeden z nich nebyl nucen předstírat, že o toho druhého neprojevuje zájem.
"Dnes na plese…nemyslel jsem si, že ti to může víc slušet, ale nyní…" přitiskl se na jeho rty a zbytek slov nechal zaniknout v něžném polibku. Přitiskl si ho ještě blíž, a ač nerad, dovolil Frankovi se otočit k němu záda. Mělo to však jednu výhodu, krásně k sobě jejich těla pasovala a vše svádělo k představě, jaké by to bylo, kdyby jejich těla byla sobě nejblíže, jak je možné.
"Dobr…"
"Luci…"
"Ano?"
"Ne nic, dobrou."
"Frankie! Nezačínej zase s tím odcizováním! Víš, že mi můžeš říct vše!"
"Já…" v pokoji bylo dlouho ticho a Lucius se již vzdal naděje, že se dozví, co mu chtěl mladík sdělit, "tohle..já měl jsem orgasmus, ale vždy… byla to spíš povinnost, rutina… tohle bylo... dalo by se říct, že to byl můj první orgasmus. Tedy ten, co mě přinutil na vše zapomenou, udělal mě nickou ve vesmíru a zároveň vším."
"COŽE?!" bylo mu jasné, že podle odtažitosti a nepřílišné zkušenosti musel jeho milenec chodit s nějakým vemenem, ale tohle? Tohle byl hajzl! Chtěl vědět víc, toužil zjistit vše o jeho partnerech i o tom, proč to bylo tak špatné, ale nyní na to nebyl nejvhodnější čas.
"Já nevím… asi to zní hloupě…"natočil hlavu tak, aby viděl do Luciusovy tváře. "Netušil jsem, že to může být takové…"
"Odteď to bude vždy pouze a pouze hezčí, lásko. A teď spi! Dobrou." políbil ho líce a nechal zhasnout všechna světla, jen oheň nechal plát. Frankův dech se pomalu zklidnil a teprve tehdy, když si byl Lucius jist, že jeho poklad spí, dovolil si nechat víčka klesnout a konečně zaspat.
Diskusní téma: part fifteen
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.