part ten
"Cože?" touto otázkou jej naprosto ohromil. U Gerarda již byl připraven na mnohé, ale na to že mu přeskočí úplně, na to nikoli. "Jak…"
"Jak to vím? Ten hajzl se tím chlubil na potkání. Jak navštívil našeho úžasného pana učitele, jak opíchal tu jeho těsnou prdelku a jak jsi mu vrněl do ouška…" Stále šel blíž a blíž k němu, vypadal, že každou chvilku vybouchne a Frank chtěl být až tato situace nastane, pokud možno, co nejdál od něj. Klopýtl o práh u kuchyňských dveří a na poslední chvíli se zachytil futra. Kdyby jeho mysl byla schopná momentálně uvažovat, jisto jistě by se rozhodl, že si zařídí bezbariérový dům. Bohužel až když se octl uprostřed kuchyně, uvědomil si, že jeho únikový manévr má malinkou chybičku… není kam uniknout.
"Gerarde, přestaň se chovat jako naprostý idiot, vždyť ti musí být jasné…"
"Jasné co? Jasné co, sakra? Že jsi mu dal? To je mi kurva víc než jasné! Myslel jsem…" Gerard vztekle udeřil do futra nevšímaje si, že si tímto manévrem odřel klouby na zaťaté pěsti a krev mu začala stékat po prstech dolů. Jediné co naznačovalo, že si jeho mozek uvědomuje tu bolest bylo to, že se z jeho úst vydral bolestivý sten. Stále se přibližoval k Frankovi, donutil jej se svým tělem natisknout na kuchyňskou linku, chromová úchytka se mu zarývala bolestivě do stehna.
"Gerarde, vysvětlím ti to já…"
"Nezajímá mě to…" Zavrčel, odstrčil zbytky Frankova snažení uvařit chutný oběd, uchopil jeho boky a jedním prostým tahem jej vyzvednul a usadil na temně zelenou, mramorovou desku.
"Co … co chceš dělat?" Zděšeně vydechl Frank. Nikdy ještě neviděl Gerarda tak rozčíleného. Nechápal, jak si může myslet, že on a ten… bože Frank se otřásl odporem při té představě. Byl na něj přímo alergický. Doufal, že to Gerard pochopí, že nebude ani nutné nic vysvětlovat. Chtěl vklouznout do jeho náručí a hledat útěchu v jeho pevném obětí, jeho vůně těla smíšená s vůní drahého deodorantu by zahnala všechny ty odporné představy a laskání Gerardových rtů by navždy smylo ty odporné doteky.
"Co? Vzít si tě…"
'Bože ne, prosím. To nemůže být pravda.' Frank se pokusil seskočit dolů, doufal, že využije momentu překvapení a podaří se mu uniknout, avšak Gerard očividně takovou reakci očekával. Víc než, to on s ní počítal, když se Frank přitiskl k jeho tělu aby jej odstrčil, udělal to samé a natiskl se na jeho tělo.
"Jsi jen můj rozumíš? Můj!" Počal mu rozepínat kovovou sponu u jeho pásku, rychle odstrčil Frankovu ruku, která se snažila bránit sou nevinnost.
"Gerarde, prosím tě přestaň, to nesmíš."
"Nesmím? Proč ně? Protože nejsem on? Nevzrušují tě moje doteky?" Pevně uchopil látku jeho kalhot a přetáhl mu je přes hýždě a neurvale stáhl z nohou.
"Gee, prosím…já…" Gerard je umlčel tím nejvíce ověřeným způsobem, sevřel jeho černé kadeře a přitiskl se svými rty na ty jeho. Zlost a touha ničit se změnila ve spalující vášeň, důkaz moci nahradila touha vzbudit touhu. S rozkoší sál jeho sty, vnikal do jeho úst, drásal. Zakousl se do jeho spodního rtu způsobujíce tak malou ranku z níž ihned poté počaly téci kapičky krve. Ani jedna z nich nepřišla na zmar, slíbával ji a reakce Franova těla na sebe nenechal dlouho čekat.
"Gee…" Bože ten pocit zadostiučinění, který zaplavil jeho tělo. Chtěl, aby jeho sténání neustávalo, aby to byl on, kdo jej bude prosit, toužit po dalších dotecích… potřeboval vědět, že to s tím parchantem pro něj nic neznamenalo. Zajel rukou do jeho kalhot a pevně stiskl.
"Bože…" na tohle jeho partner nebyl připraven, bál se své touhy, potřeboval si zachovat chladnou hlavu, aby mu mohl vše vysvětlit, uklidnit jej, ale takto? Odtahoval se od jeho ruky pokoušel se nadzvednout se ve snaze uniknout, ale on jej nenechal. Obmotal jednou rukou jeho pas a přinutil jej tak znovu usednout, avšak tentokráte s jeho pozadí nedotklo chladné kuchyňské desky, ale usedlo na Gerardovu ruku. Ten počal laskat vchod do jeho těla a pokusil se jedním prstem do něj proniknout.
"Ne!" vzpamatoval se okamžitě, "To nesmíš!"
"Nesmím? A kdo mi v tom zabrání? Vezmu si to po čem toužím, ať chceš nebo ne." Pronikl svým prstem do jeho těla. Bolestný křik zaplnil místnost, Gerardovi drásal uši, nechtěl aby trpěl, chtěl aby křičel, to ano, ale rozkoší. Proč muselo být vše tak jiné? Slané krůpěji vlhčili Frankovu tvář, dokonalost líčení byla ta tam, avšak na kráse mu to neubralo ani v nejmenším.
"Řekl jsi, že mi nikdy neublížíš." Pípl. Bylo toho na něj příliš, nikdy by si nepomyslel, jak brzy se stanou Gerardova slova lží. Ten hlásek uvnitř něj se mu opět krutě vysmíval.
Gee ihned vyklouzl z jeho těla. I tento nepatrný rychlý pohyb zapříčinil příval dalšího vzlyku z Frankových úst. Odtáhl se od něj, pozorně zkoumajíce jeho tvář a něžně stírajíce osamocenou slzu, který si vybrala pouť svého života přes Feeho nos.
"Miluješ ho?"
"Cože?" nemohl uvěřit, že správně slyší, byl naprosto ohromen absurditou, jenž si pro něj osud připravil.
"Franku, tohle jsem nechtěl. Slíbil jsem, že ti nikdy neublížím a tak záhy jsem tento slib porušil. Tohle jsem opravdu neměl v úmyslu." Smutně se otočil a měl se k odchodu.
"Gee, prosím neodcházej…" Frank se pokusil seskočit z chladného mramoru a zastavit ho tak, ale bolest jej zasáhla zcela nečekaně a nepřipraveného, nebýt Gerardovy opětovné pohotovosti, jisto jistě by se jeho křehké tělo octlo na chladné dlažbě. Opatrně jej usadil na podlahu, chtěl vstát o odejít, ale Frank mu to nedovolil. Natiskl se na jeho tělo.
"Neodcházej, vyslechni mě…"
"Franku," chtěl něco namítnou, ale nebylo mu to dovoleno.
"Nikdy bych tě nepodvedl, prosím tě věř mi Gerarde. Opravdu si myslíš, že bych toho byl schopen?" Už, už měl na jazyku nějakou pikantní odpověď, ale když se tak nad tím zamyslel, skutečně by tohle udělal? Vždyť mu řekl, že ho miluje, opravdu by mu byl schopen takto lhát?
"Gee, nikdy jsem s O'conelem nic neměl. Přísahám."
"Ano? Tak jam mi sakra vysvětlíš, že nejen že věděl, kde je tvůj dům, ale s obdivuhodnou přesností pospal i tuhle zasranou kuchyň."
"Opravdu netuším, kdo mu řekl, kde bydlím. Ano nepopírám, že tu byl, ale nic jsem s ním neměl, on chtěl…" nyní nebyla vhodná situace o tom hovořit, netušil jak by v tuto chvíli zareagoval.
"Chtěl co?!" nedal se odbýt Gerard, jemuž neuniklo jak se Frank na poslední chvíli zarazil.
"Pomoci s tou prací?" zkusil svoje štěstí.
"Franku, je ti doufám jasné, že by nebylo dobré, kdybych se nedozvěděl, že jsi mi lhal." Upřeně jej pozoroval snaže se svým upřeným pohledem jej přinutit, aby se přiznal ke své průhledné lži.
"Tak proč se nezeptáš ho proč tu byl? Stejně mu věříš víc než mě!" odsekl.
"Protože se ptám tebe a navíc…"
"Navíc co?"
"Nic."
"Dobrá, tedy se ti nemusím ani já svěřovat!" začínal ho pěkně vytáčet.
"Franku!" zasyčel, ale po chvilce ticha, která následovala usoudil, že takto se opravdu dál nedostanou. "Dobrá tedy. Navíc je ten hajzl na pohotovosti."
"Cože? Jak to? Co se mu stalo?" Tohle teda naprosto nečekal, ne že by si to nezasloužil, ale část jeho Já toužila vědět, komu má za to poděkovat.
"Dostal přes hubu. Chytl na něco, co je mi posvátné." Frank se zatvářil naprosto nechápavě.
"Frankie, nedovolím, aby mi tě vzal." Upustil od svého nesobeckého návrhu a rozhodl se, že nedopustí, aby se k němu O'conel byť jen přiblížil. Přitáhl si jej blíž k sobě, sevřel jeho tvář do svých dlaní a políbil jej. Frank, který však pociťoval nutnost uvést vše na správnou na spárnou míru a tak to, co mělo být vysvětlením, vyznělo spíš jako žvatlání dvouletého dítěte. Něžně se od něj odtáhl.
"Gee, ale já po něm netoužím ani v nejmenším, hnusí se mi!" Trvalo hodnou chvíli než byl Gerard vůbec rekce schopný.
"Ale…"
"Nic jsem s ním neměl. Byl tu to ano. Původně přišel ohledně té jeho práce, ale pak se mi přiznal, že to celé byla jen lež a tak jsem ho vyhodil." Zase ten upřený pohled, Frank netušil kam před ním uniknout.
"Franku, proč mám takový pocit, že mi něco tajíš?" Jmenovaný si povzdychl
"Dobře, on ví o nás a řekl, že si to nenechá pro sebe pokud… Chce nás vydírat."
"Cože?" pln vzteku se neudržel a dnes již podruhé udeřil pěstí do neživého objektu, tentokrát to schytala skříň určená na hrnce a pánvičky. Několik hlubokých nádechů a výdechů pomohlo Gerardovy dostat svůj vztek, alespoň do míry únosnosti. "Bože, teď lituji, že jsem ho nezabil, neboj se Franku ten hajzl nic neudělá, je posranej strachy." Přisunul se k jeho tělu, přitáhl si jeho obličej a přivlastnil si jeho rty ve vášnivém polibku. Ranka, na které se mezi tím vytvořil malinký stup praskla a první kapka krve vnikla do Gerardových úst. Frankovy rty se počaly pomalu barvit do ruda a Gerarda, který měl odjakživa malinko černější choutky, začala spalovat nepoznaná vášeň. Jeho polibky se stávaly čím dál více náruživými a tlak v kalhotách méně a méně snesitelný. Ani Frankova reakce na sebe nenechala dlouho čekat.
"Bože, Gerarde…"
"Ano Frankie?" hlesl aniž by dopustil, aby se jejich rty byť na zlomek vteřiny oddělily. Dlaní svíral jeho vlasy nedovolujíc mu tak ani na okamžik uniknout. Minuty ubíhali, ale pro ně v tuto chvíli neměl čas sebemenší význam. Nic by ani jednoho z nich nepřinutilo vstát a odejít, avšak zásoba kyslíku byla značně omezená a tak byli přece jen nuceni odtrhnout rty lapajíce po dechu. Jejich nosy se dotýkali, pohled upřený do očí toho druhého.
"Gee," omámeně vydechl.
"Bože Frankie, neodmítej mě. Toužím po tobě už tak dlouho." Opět jej políbil, jakoby se snažil zahnat Frankův zdravý rozum daleko pryč od jejich rozpálených těl. Trhl rukou a přinutil jej zaklonit hlavu a nastavit tak Gerardovým krvelačným ústům jeho pulzující tepnu.
Je velké štěstí najít na tomto světě soulad nejen v reálném životě, ale také v loži a jak se ukázalo, ti dva si budou velmi dobře rozumět. Frank byl už od narození tím submisivnějším. Nechápejte jej špatně, jeho touha nespočívala v bičování či podobných úchylkách, jimiž se pyšnili mnozí muži. Většinou tací, kteří v reálné životě byli naprostými nickami a v posteli si dokazovali svou nadvládu nad svými partnery.
Franka vzrušoval ten mráz, který mu přebíhal po zádech, kdykoli Gerard projevil svoji dominanci. Přivádělo jej na pokraj šílenství, jak drásal jeho hebkou pokožku, sál jemnou kůžičku a mezi zoubky ji drtil. Nezpůsobovalo to bolest, ale dech beroucí rozkoš. A když došlo k nepatrnému narušení pokožky a na jeho rtech ulpěl důkaz, jako správná oběť upírá, omámená tím tajemným kouzlem, zaklonil hlavu víc a víc na důkaz důvěry a potvrzení toho, že je jen a jen jeho. Z jeho úst vyšel hrdelní vzdech, který přinutil jeho partnera k spokojenému úsměvu.
Prstem vnikl do Frankových rtů a nechal jej ho sát. Představy zaplavily jeho mysl. Vyklouzl ukazováčkem z jeho úst a jel níž a níž nechávaje za sebou vlhkou cestičku, přejel přes jeho ohryzek a stále zaklonění Frank ztěžka polkl.
Gerard vsunul svou ruku pod tričko Misfits, dostal se až tam, kde musel jeho ukazováček přerušit svou pouť, k jednomu prstu se přidaly zbylí. Tiskl prsty k sobě, napínajíce tak porost chloupků na jeho hrudi, jež vnikl mezi ně. Obkroužil pupík a změnil polohu ruky, tak aby usnadnil pronikání za lem Frankova spodního prádla. Když však Gerard nesplnil očekávání a jeho ruka jen klidně zůstala ležet na jeho podbříšku, nespokojeně se pokusil uniknout z jeho sevření a svoji pasivitu vyměnit za aktivní mučení svého partnera. Jeho trapné pokusy osvobodit se však zastavilo zcela nečekané sevřené jeho pohlaví, nikoli bolestivé, ale přesto mučivé.
"Bože Gee." Třel jeho přirození a při tom ani na okamžik z něj nespustil pohled a že to byla podívaná přímo pro bohy. Frank skousávající své rty zabraňujíce tak aby se jeho vzdechy roznášely na míle daleko, Frank držíce se svých svlečených kalhot a pevně zarývajíce nehty, Frank, jenž pohledem přímo prosí o další a další doteky.
Tolik toužil mu jeho laskání oplácet, podepřel se dlaněmi a vahou svého těla se přitiskl na to Gerardovo, který neměl nejmenší důvod vzpírat se. Klesl na chladno podlahu a jeho milenec se obkročmo uvelebil na vyboulenině na jeho kalhotách. Jeho odhodlání mu opětovat mučení se ukázalo jako pravdivé v onen okamžik, kdy se v mučivém tempu počal pohybovat na jeho uvězněné erekci.
"Bože Franku, jestli toho okamžitě nenecháš, budu nucen využít své síly." zamručel.
"Och mám toho nechat?" jakoby zklamaně, "dobrá tedy," a pokusil se vstát, ihned však byl usazen zpět.
"Franku, moc dobře víš jak jsem to myslel a jestli na mě ještě chvilku budeš vrhat ten zkurveně nevinný kukuč, tak zapomenu, že existuje něco jako předehra a ošukám tě tady jako králíka." Jen na malou chvilku se jeho rošťácký pohled změnil na překvapený, snad i vystrašený, ale během chvilky zase nasadil svoji masku.
"Myslíš tohle?" v mučivém tempu rozepnul sponu Gerardových kalhot a opět stimuloval posuvný pohyb jako při milování.
"Bože, Franku…" Gerardovy ruce putovaly k lemu jeho trička, ale pak jakoby si to rozmyslely, asi nabyly dojmu, že by to byla ztráta času a přesunuly se k výstřihu, kde prudce trhly každý na jinou stranu a tak bylo během sekundy Frankovo milované tričko na cáry hodné tak na mytí podlahy.
"Gerarde, ty ses musel zb,…" to už však jeho ruce pokračovaly ve své ničivé pouti i k jeho spodnímu prádlu, které očividně měl čekat stejný osud. "opovaž se!" a taky že se opovážil. Během okamžiku spatřilo Frankovo přirození světlo světa. Jeho hlavou se mu mihla myšlenka, že jestli to tak bude pokaždé, když se budou milovat, nebude vydělávat na nic jiného než na své oblečení. Jediné štěstí, že rifle se trhají dosti těžko. Bohužel si Gerard příliš brzy všiml, že mu to jeho partner chce oplatit a tak uchopil jeho ruce do těch svých.
"Zkus to a přivážu tě k tvé posteli a postarám se o to, abys ani jedinkrát po dobu, co tě budu laskat a dotýkat se tě na těch nejtajnějších místech, nevyvrcholil." Než jeho mysl stačila zpracovat tuto větu, leželo již ono tričko na podlaze kuchyně. Majetnicky si ho k sobě přitáhnul a využil toho, že vstup do milencova těla chrání jen chatrný kus roztržené látky, který by nyní již jen bláhový nazýval trenýrkami.
Láskyplně polaskal jeho zadeček a neopomenul ani ono místečko, které se podvědomě stáhlo při onom dotyku. Věděl, že po předchozím neomaleném chování mohlo dojít i k poranění, proto se rozhodl si nyní počínat s nejvyšší opatrností. Jemné kroužení přimělo Feeho nalehnout na nahé Geeho tělo a poskytnout mu tak lepší přístup do jeho těla. Jednalo se o skutek, který byl důkaz nejen jeho touhy, ale hlavně také důvěry, kterou k němu choval.
"Navlhči ho," příkaz, který s největší radostí vyplnil, nekázeň projevil až v okamžik, kdy prst opět vyklouzl z jeho úst, avšak jakmile se octl na svém původním místě, doslova zadržel dech a celý se napnul.
"Uvolni se, lásko, nechci tě zranit," jenže tentokrát to nebylo tak jednoduché. Pochopil, že jestli skutečně chce, aby jeho doteky byly šetrné a nesoucí rozkoš, musí si počínat velice obezřetně a přivést jej na jiné myšlenky, daleko od reality a bolesti. Svou druhou rukou obkroužil jeho bradavku a jemně ji mnul mezi prsty, své počínání prováděl i na onom místě, ale s menší náruživostí a větší opatrností. Ve stejný okamžik kdy se spojily jejich rty a jazyky propletly v důkazu lásky, pronikl i jeho prst do Feeho těla.
"Bože.."
"Šššš dýchej, dýchej…" šeptal uklidňujíce ho a pokračujíce v pronikání. Když si jeho tělo zvyklo na vetřelce v podobě jednoho prstu, přidal Gerard na dráždění a následně se ve Frankových útrobách ocitl další následovaný v brzké chvíli třetím.
"Posaď se," šeptl.
"Co… cože?"
"Chci tě dostatečně připravit a jedině tak mohu proniknout hlouběji do tvého těla." vřelý úsměv jej měl uklidnit, ale tentokrát neměl takovou moc. "Frankie, prosím, věř mi ano? Nedovolím, abys trpěl."
Po těchto slovech se opatrně nadzvedl na rukách a jisto jistě by klesl zpět na tělo svého partnera, kdyby mu jeho ruka podepírající ho na hrudi nepomohla. Když se však dotkl onoho tolik mu utajovaného místečka, poskytující tu největší slast, jeho tělo vystřelilo vstříc té rozkoši a Frank se prohnul v zádech snaže se co nejvíce dosednout na ruku, která jej toliko dráždila. Jaké bylo zklamání když o několik minut později jej jeho partner nadzvedl a prsty, způsobující to nepopsatelné mučení vyklouzly z jeho těla.
"Gee…"
"Šššš, máš někde nějakou mast?"
"Cože?" chvíli mu trvalo, než si vůbec uvědomil, čeho po něm žádá. "koupelna… je to ale mast na ruce.."
"Nevadí." Nikdy v životě nebyla cesta do koupelny toliko nebezpečná. Ono se není totiž moc čemu divit, když ani jeden z nich příliš nesledoval cestu. Frank zavěšený Gerardovy kolem krku nohama pevně svírající jeho pas se plně odevzdal do jeho orientačních schopností, které byli značně omezené tím, že se Gee spíše soustředil na oplácení vroucných polibků, než na to, kde se nachází futro dveří, vedoucí do koupelny.
"Auu."
"Bože Feee, promiň."
"Myslel jsem, že mě nejvíce bude bolet milování, ale jak se zdá skončím spíše v nemocnici s otřesem mozku než natrženým zadkem." pokusil se o vtip Frank, ale připomenul tak možnou budoucnost, které se Gerard tolik bál. Nechtěl, aby měl na jejich první milování ošklivé vzpomínky. Rozhodl se tedy zapomenout na spalující touhu a namísto toho, aby si jej vzal přímo na podlaze koupelny hned po té, co našel onu mast, odnesl jej nahoru do ložnice, kde jej sněžností, jakou novomanželé ukládají své nevěsty, uložil do přikrývek.
Jeden jediný pohled na to nádherné nahé stvoření zaplnilo jeho srdce láskou. Láskou o které se tolik bál, že by mohla být neopětovanou. Věděl, že jej Frank sleduje snad i s určitou dávkou obezřetnosti, ale hlavně s očekáváním, proto se snažil, aby jeho další kroky byly pomalé a svádivé. Rozepnul si zip u kalhot a nechal je klesnout k zemi, brzy na to je následovaly i růžové trenýrky s bílým olemováním.
"Ach.." výdech obsahující toliko emocí - touhu, strach, očekávání. Přisál se na jeho rty v polibku, jenž obsahoval tolik lásky, která měla spíš uklidnit než způsobovat rozkoš. Za tímto účelem podnikla svou výpravu jeho pravačka, který sevřela Frankův tepající úd a počala ho laskat. Opatrně mu roztáhl nohy od sebe, ale pud sebezáchovy byl silnější.
"Frankie, věř mi, když tě to bude bolet přestanu, ano lásko?" Slabé kývnutí, značící souhlas jej přinutilo se opět pokusit dostat se mezi jeho nohy. Polštářem, který vsunul pod jeho zadek, si pojistil snadnější přístup do jeho těla. Odstranil víko masti a potřel s ním nejen svůj penis, ale také vsup do Frankova těla. Jemně jej pohladil hřbetem ruky po tváři a se slovy "miluji tě" počal kousek po kousku pronikat do jeho těla. Zvolil variantu, že bude nejlepší proniknout do něj až na doraz a pak jej nechat chvíli navyknout na ten nezvyklý pocit, ale Frank byl příliš těsný a jeho tvář brzy mokřily krůpěje slz. Tento pohled jej přímo drásal, rukou se opět vrátil na jeho přirození a počal jej mnout. Brzy se oba pocity smísily v jeden - rozkoš a z Frankových úst vyšla slova, po kterých Gerard tolik toužil:
"Rychleji…" Vzdechy a výkřiky rozkoše zaplnily místnost. Dvě roztoužená těla se pohybovala ve společném tempu vstříc rozkoší. Krůpěje slz vystřídaly krůpěje potu. Napuchlé rty se tiskly na pokožku toho druhého zanechávajíce za sebou rudě se tvářící důkazy milování.
Ani jeden z nich neměl ponětí kolik minut uběhlo od doby, kdy se jejich těla, která se na chvíli stala jedním, octla na vrcholu rozkoše. Nyní ležel Gerard na Frankovi drtíce jeho tělo a Frank stále přijímajíce Gerarda uvnitř sebe. Trhaný dech obou milenců se rozléhal pokojem a spokojený úsměv se rozlil na jejich tvářích.
Diskusní téma: part ten
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.